Prodromy migrény jsou známky blížícího se záchvatu, které cítí většina postižených bud' několik hodin, nebo celý den, nebo dokonce několik dní před záchvatem. Často se projevují změnou nálady, pocity únavy až vysílení, nejasné úzkosti. Jindy bývá pacient podrážděný, popudlivý, mívá poruchy chuti kjídlu, ať již ve smyslu nechutenství či naopak až "vlčího hladu". Může se objevit zvýšená citlivost na zápachy, na hluk nebo na silnější světlo.
Myastenia (myasthenia) gravis neboli myastenie je onemocnění charakterizované výraznou svalovou slabostí, která někdy vede až k neschopnosti pohybu. Příčinou je autoimunitní porucha s autoprotilátkami proti oblasti nervosvalového přenosu cholinergním receptorům na nervosvalové ploténce. Vyšetření těchto protilátek je důležité pro stanovení diagnózy, dále se provádí EMG vyšetření a edrofoniový test zvýšení svalové síly po podání inhibitoru cholinesterázy, např. edrofonia.
Huntingtonova choroba (synonymně chorea minor Sydenhami, anglická zrakta HD, anglicky Huntington’s disease, též Huntingtonova chorea) je neurologické onemocnění projevující se náhlými bezúčelnými kroutivými či škubavými pohyby končetin, těla i obličeje. Objevuje se hlavně u dětí. Je způsobena nedoléčenou infekcí streptokokem a následnou autoimunitní reakcí organismu. Druhá varianta chorey je podmíněna geneticky. V minulosti bylo toto onemocnění součástí revmatické horečky, nyní už je ojedinělé díky léčbě antibiotiky. Příznaky nemoci nastupují většinou pozvolna a zpočátku bývají děti označovány jako neposedné.
Tanec svatého víta či chcete-li Huntingtonova choroba (anglicky Huntington disease) je neurologické onemocnění projevující se náhlými bezúčelnými škubavými nebo kroutivými pohyby končetin, těla i obličeje. Objevuje se hlavně u dětí. Je způsobena nedoléčenou infekcí streptokokem a následnou autoimunitní reakcí organismu. V minulosti bylo toto onemocnění součástí revmatické horečky, nyní už je ojedinělé díky léčbě antibiotiky. Příznaky nemoci nastupují většinou pozvolna a zpočátku bývají děti označovány jako neposedné.
Moebivů syndrom (anglicky Möbius syndrome) je vzácné vrozené neurologické onemocnění, při kterém bývají porušené hlavové nervy. Následkem toho dochází k ochrnutí obličejového svalstva a tím mimiky. Typickým znakem je tzv. obličejová maska. Toto onemocnění postihuje nemocné bez rozdílu pohlaví.
Jedná se o velmi vážné poranění míchy v jakémkoli úseku páteře, od čehož se následně odvíjejí klinické projevy. Nejčastější příčinou jsou různá traumata páteře, u nichž dochází k rozdrcení nebo úplnému přerušení míchy. Míšní léze mohou být inkompletní (částečné) či kompletní (úplné). U částečných lézí bývá zachována určitá kvalita čití nebo míra pohybu, zatímco u kompletních lézí není pod úrovní poškození zachováno žádné čití ani hybnost. Hybná postižení dělíme na parézy (částečná ztráta hybnosti) či plegie (úplná ztráta hybnosti).
Jde o vzácné onemocnění v podobobající se roztroušené skleroze mozkomíšní. Postihuje dominantně oční nerv a míchu. Onemocnění je typické spíše pro asijské země. Je to autoimutní nemoc napadající myelin (tukový obal nervového vlákna). Vyčerpáním rezervních nervových vláken po různé délce trvání choroby má za následek trvalé neurologické postižení. Léze způsobené zánětem u Devicovy choroby jsou odlišné od těch, pozorovaných při roztroušené skleróze. Obdobně jako roztroušená skleróza probíhá v atakách, ale jsou popsány i případy s jednoatakovým průběhem (jednou a nikdy víc).
Jde o onemocnění charakterizované výrazným zbělením prstů v chladu, které nakonec zmodrají a posléze zčervenají. Doprovodným symptomem je pak také bolest. Symptomatologie je dána vazokonstrikcí (zúžením cévek), které zásobují prsty. Příčina není známa ale choroba má vztah ke stresu a k prochladnutí. Je častější u žen. Neblahý vliv na její vznik má i kouření a jsou i možné vrozené predispozice.
Duchennova nemoc neboli svalová dystrofie je vrozená, geneticky podmíněná choroba poškozující svalstvo. Onemocnění postihuje pouze chlapce a ženy jsou jen přenašečky genu pro toto onemocnění. Výskyt u dívek je přímo vyloučen. První příznaky již v brzkém dětství – kolem 3. roku, kdy dochází ke zhoršení chůze, od sedmí let je chůze čím dál obtížnější a po 12. roku již nemožná. Průběh choroby je fatální. Kurativní terapie (léčba, která by nemoc definitivně vyléčila) neexistuje. V péči o nemocné je důležitá rehabilitace a fyzioterapie.
Jde o krvácení do subarachnoidálního prostoru, je to druh intrakraniálního krvácení. Příčinou je nejč. prasknutí tepenného aneurysmatu, vzácněji pochází z hemangiomu, mykotických zánětů tepen ad.. Podpůrnou roli může mít hypertenze (vysoký krevní tlak) či hemoragická diatéza. Vzniká náhle, spontánně, někdy po fyzické námaze. Někdy mohou předcházet menší bolesti hlavy. Hlavním projevem je obv. velká bolest hlavy, často okcipitálně lokalizovaná (záhlaví), a různé neurologické projevy. Bývají meningeální příznaky bez horečky, zvracení, závratě, poruchy vědomí, křeče, v nejtěžších případech poruchy vitálních funkcí při narůstající intrakraniální hypertenzi. Současně vzniklá vazokonstrikce může přispívat k ischemii různých oblastí mozku.