Parkinsonova nemoc (choroba) je porucha tvorby dopaminu v bazálních gangliích v anatomické struktuře zvané nucleus niger. Stránka popisuje jak můžeme postižení odhalit z anamnézy (vyprávění pacienta) a klinických znaků. ___
___
Parkinsonova choroba, syndrom
Parkinsonova choroba je zapříčiněna nadměrnou ztrátou nervových buněk, produkujících v mozku neurotransmiter dopamin, látku, která reguluje činnost určité části mozku zvané bazální ganglia. Bazální ganglia se podílí především na regulaci hybnosti a nedostatek dopaminu způsobí tedy poruchy hybnosti: parkinsonské projevy a obtíže. Touto nemocí dnes u nás trpí přibližně 10 000 – 15 000 lidí.
Jak se nemoc projevuje? (pro laiky)
V pokročilých fázích nemoci má pacient vážné pohybové potíže, stav se během dne střídá. Pacient může několikrát denně budit dojem téměř zdravého člověka a na druhé straně s vypětím sil jenom ztuhle sedět či naopak trpět mimovolními pohyby. Častým projevem je třes. Stavy pomalosti a ztuhlosti, či samovolné pohyby pacientům značně ztěžují běžné životní situace, např. neobratnost u pokladny v samoobsluze, stavy OFF, při kterých se nelze rozejít, situace v restauraci, kině, divadle... Často problémy s komunikací, obtížná artikulace, špatně se Parkinsonikovi píše. Navíc nemocní mají často bezvýrazný obličej (hypomimie) a podivné pohyby budí velmi zvláštní dojem. Za maskou se ale může v začátcích nemoci skrývat inteligentní člověk. Choroba může být doprovázena depresemi, ve stáří se přidávají další psychické potíže. Choroba zásadním způsobem ovlivňuje nejenom život postiženého a jeho kvalitu, nýbrž i život celé jeho rodiny, přátel, kolegů, atd. Chcete-li se vcítit do pocitů parkinsonika, lze uvést příměr s procházkou po písčitém pobřeží. Zatímco normální lidé kráčí po pevném mokrém písku, parkinsonik se brodí po pás vodou. Nejprve Vám tedy v tempu stačí, jeho únava ale samozřejmě rychle vzrůstá, brodění je čím dál obtížnější a namáhavější.
Příznaky v přehledu:
Subjektivní pocity, senzorické a senzitivní projevy, vegetativní symptomatika:
- celková únava po námaze
- poruchy nálady, deprese (neodůvodnitelný smutek, apatie, úzkost, podrážděnost, pocity bezvýchodnosti, nechuť k jakékoliv činnosti, nevýkonnost, nechutenství ad.), neklid
- po několikaletém průběhu choroby zpomalení psychických funkcí, poruchy paměti, pasivita, finálně až demence (globální kognitivní deficit)
- dysexekutivní syndrom (porucha volní činnosti, rozhodování)
- zvýšené slinění a pocení
- zácpa, dysfagie, zpomalená evakuace žaludku
- zmenšené písmo (mikrografie), roztřesení písma
- svalové spasmy (křeče) hlavně v oblasti proximálních svalových skupin (paže, stehna, hýždě), bolesti svalstva a kloubů, pocit povšechné ztuhlosti
- obtížné vstávání ze židle a otáčení na posteli
- ztížené usínání
- změny vegetativních funkcí - u některých pacientů posturální hypotenze (nízký tlak při vertikalizaci), poruchy močení (inkontinence)
- vleže bývá pro nemocného nepříjemná plná extenze trupu a hlavy, takže používá raději více polštářů, v pokročilých případech nebo při špatné medikamentozní kompenzaci vleže na zádech drží hlavu ve vzduchu nad polštářem, což označujeme jako "příznak fiktivní podušky"
- někdy porucha čichu, porucha barevné a kontrastní zrakové citlivosti
- dysestezie, parestezie, akatizie (viz slovník) - nespecifické projevy choroby
Statistické údaje:
- nemoc dospělých nejč.l ve věku nad 50-60 let věku, vzácné jsou případy s časným začátkem (40-45 let)
- postihuje 0,4-1% populace
Objektivní symptomatika:
- hrubý pomalý třes končetin s převahou akrálně o frekvenci kolem 4-7 Hz (4-7 kmitů za sekundu) - zpočátku statický (manifestuje se v předpažení, kdy se končetina poi chvíli roztřese), později především klidový třes. Tremor je zpočátku na horní končetině (ruka), později na dolní.
- třes na rukou může připomínat počítání peněz nebo hnětení kuličky
- facies oleosa - lesklý obličej způsobený zvýšeným vylučováním sekretů kožních potních žláz
- ztížený rozhyb, zpomalený průběh pohybů (bradykineze) až úplná neschopnost zahájit pohyb (akineze)
- náhlé zárazy v pohybech (akinetický freezing) - často u dolních končtin při chůzi
- obtíže při oblékání, při manipulaci s příborem a při jídle, při úkonech osobní hygieny
- zpomalené pohyby se zmenšenými exkurzemi
- redukované pohyby - váznoucí souhyby horních končetin při chůzi, oslabení gestikulace a mrkání
- pseudohemiparéza
- chůze v trvalém mírném předklonu
- semiflekční držení horních i dolních končetin (lehce ohnuté v loketních a kolenních kloubech)
- krátké kroky při chůzi (bradybázie), málo zvedá končetiny při chůzi nad podložku
- zvýšený svalový tonus (rigidita, tuhost - plastická hypertonie svalů se zvýšením elementárních posturálních reflexů), rigidita postihuje výrazněji axiální svalstvoa více flexory, tuhost klade odpor při pasivním pohyb, plastický odpor se přirovnává k ohýbání olověné truky, trvá v celém rozsahu pohybu, nepovolí jako spasticita fenoménem sklapovacího nože, rigidita se zvýrazní pohybem druhostarnné končetiny - Fromentův manévr
- maskovitý bezvýrazný obličej (hypomimie)
- monotónní řeč bez intonačního zabarvení (aprozodie), hypofonie a hypokinetická dysartrie, tachyfémie (zrychlená artikulace, palilálie (nutkavé opakování poslední slabiky nebo slova)
- zmenšené písmo (mikrografie), roztřesení písma
- v pokročilých stádiích jsou přítomné pulse (nestabilitu při stoji a chůzi nemocný "vybalancovává" drobnými rychlými krůčky vpřed (propulze), dozadu (retropulze), doboku (lateropulze)
- jako pohybové blokády označujeme zárazy v úzkých prostorech (např. dveře), při změně směru chůze, hezitace (podupávání na místě, ale neschopnost vykročit), v průběhu chůze festinace (zrychlování a zkracování kroků)
- noční hypomobilita (ztížená chůze na WC a také otáčení se v lůžku), tím je horší kvalita spánku
- třes se ve spánku vytrácí
- velmi vzácně třes hlavy (pohyby kývání - gestikulačně jakoby "ano", otáčení - jakoby "ne"), dolní čelisti, třes hlavy je však častější u esenciálního třesu
- třes může někdy u P.N. chybět, stav potom označujeme jako "paralysis agitans sine agitatione"
- po náhlém vysazení antiparkinsonik nebo při nasazení neuroleptik se může stav prudce zhoršit do tzv. akinetické krize - je to stav úplné nehybnosti, ohrožující pacienta neschopností příjmu tekutin, stravy, léků, rozvojem dekubitů a jako komplikace hypostatické pneumonie, případně s rozvojem tzv. neuroleptického maligního syndromu s hypertermií, rozpadem svalů a renálním selháním.
Kritéria:
- potíže se rozvíjí plíživě, často nenápadnost začátku(jakási neobratnost při pohybu)
-
jednostranný začátek - ať už na jedné končetině nebo postižení obou končetin současně (hemiparkinsonský syndrom)
-
je přítomen klidový třes
-
přetrvávávající asymetrie potíží
- dobrý efekt levodopy (L-Dopy)+
Související odkaz:
Zdroje:
Neurologie pro lékařské fakulty, Z. Ambler
Speciální neurologie, K. Urbánek
Neurologie, S. Nevšímalová
Speciální neurologie, P. Jedlička et al.
Velmi omezeně využity informace z internetu (především úvodní texty)
