Limbická encefalitida (anglicky limbic encephalitis) je zánětlivé onemocnění limbického systému mozku. Charakteristickými projevy je porucha krátkodobé paměti, epileptické záchvaty, změna osobnosti, úzkosti, deprese, čichové a chuťové halucinace nebo poruchy spánku. Příznaky se rozvíjejí během týdnů až měsíců. Příčina může být infekční, nejčastěji Herpes simplex virus 1 a 2, autoimunitní, nebo se jedná o paraneoplastický projev, kdy toto onemocnění vzniká v souvislosti se zhoubným nádorem, nejčastěji plic, varlete či prsu.
Diagnostika: základem je anamnéza, klinické neurologické vyšetření, elektroencefalogram (EEG), vyšetření mozkomíšního moku (likvoru), vyšetření protilátek v krevním séru a magnetická rezonance mozku. Důležité je pátrat po nádorovém onemocnění.
Léčba: závisí na etiologii. Autoimunitní limbická encefalitida se léčí imunosupresí (léčba potlačující imunitní reakce) kortikosteroidy a intravenózní imunoglobuliny, dále se podávají antiepileptika. U paraneoplastických limbických encefalitid je nejdůležitější léčit nádor.
Jak se projevuje limbická encefalitida – příznaky, projevy, symptomy:
-
porucha krátkodobé paměti
-
amnézie
-
epileptické záchvaty
-
epigastrická aura (pocity tlaku v oblasti žaludku)
-
změna osobnosti
-
úzkosti
-
deprese
-
afázie (porucha řeči)
-
apraxie (porucha schopnosti provádět již naučené úkony)
-
emoční labilita
-
čichové a chuťové halucinace
-
poruchy spánku
-
zmatenost
-
hyponatrémie (snížená hladina sodíku v krevním séru)
-
poruchy endokrinních funkcí
