Stendhalův syndrom (hyperkulturémie, anglicky hyperkulturemia, Stendhal syndrome, Florence syndrome) je psychosomatická porucha, která se objevuje v situaci, kdy jedinec obdivuje nějaké krásné umělecké dílo (obraz, stavba ad.) nebo se vyskytuje v oblasti, kde je mnoho uměleckých předmětů na jednom místě.
___
___
Nastává, když obraz nebo jakékoli umělecké dílo je tak nádherné, že příjemce přemůže. Jde o jistou formu šoku. Stendhal (pseudonym Henri-Marie Beyle) zanechal záznam o tom, že když v roce 1817 navštívil ve Florencii kostel Santa Croce, málem radostí omdlel.
Jde tedy o velmi intenzivní až šokující zážitek z přemíry krásných (estetických) vjemů kulturních (uměleckých děl a předmětů, architektury) nebo přírodních, který může vést k psychosomatickým potížím, zrychlení srdečního tepu, k závrati, nevolnosti, zmatenosti, halucinacím.
Syndrom byl pojmenován podle francouzského spisovatele Stendhala (vlastním jménem Henri Marie Beyle) který byl takto uchvácen při své první návštěvě Florencie. Tyto poznatky jsou sepsány v knize Neapol a Florencie. Stendhalův syndrom postihuje především pacienty v rozmezí 26 až 40 let, kteří málokdy opouštějí domov. Zajímavou skutečností také je, že samotní Italové jsou vůči tomuto stavu imunní - možná je to způsobeno tím, že Italové znají Florencii velice dobře a jsou unaveni její krásou.
Léčba: Při léčbě se používá psychoterapie, vzácně i antipsychotické léky.
Jak se projevuje Stendhalův syndrom (Florencie syndrom, hyperkulturémie) - příznaky, projevy, symptomy
- rychlý srdeční tep
- závratě
- mdloby
- zmatenost
- halucinace
O této nemoci byl natočen film Stendhalův syndrom.
Jak se projevuje Stendhalův syndrom (Florencie syndrom, hyperkulturémie) - obrázek, fotografie
