Disociativní křeče (pseudozáchvaty, neepileptické, non-epi projevy, PNES - psychogenic nonepileptic seizures) se zdánlivě podobají epileptickým záchvatům. Jen vzácně však dojde k pokousání jazyka, pohmožděninám následkem pádu, inkontinenci moči či stolice, nebo ztrátě vědomí. Mohou být nahrazeny stuporem nebo transem (příznaky stuporu a transu - viz tento web).
__
__
Disociační záchvat často začíná provokačním momentem emočního charakteru. Nástup záchvatu bývá spíše pozvolný oproti epileptickému a rozvíjí se nefyziologicky. Generalizované křeče mohou předcházet poruchu vědomí. Motorická aktivita je bizarní, asynchronní, přerušovaná, s kolísavou frekvencí, někdy s částečně zachovanou volní aktivitou.
S rozvojem video-EEG monitorování (video EEG monitoring) v posledních 20 letech bylo zjištěno, že až 20 % osob, které byly léčeny dlouhodobě pro epilepsii, touto nemocí netrpí. Záchvatové stavy, které byly léčeny, byly disociativního původu. Jsou popisovány různými termíny, nejčastěji jako: hysterické záchvaty, hysteroepilepsie, konverzní záchvaty, pseudozáchvaty. Optimální se však zdá být termín neepileptické psychogenní záchvaty (NPES). Nepřítomnost specifických epileptiformních změn na EEG však ještě neznamená, že příčina záchvatu je neepileptická. Až 80 % simplexních parciálních záchvatů, zejména senzorických oproti motorickým, má negativní iktální EEG korelát.
Léčba: Cílená léčba v této skupině poruch je dominantou dynamické psychoterapie, behaviorální terapie nebo hypnózy. Cílem léčebných postupů je v ideálním případě zpětná integrace dříve odštěpených součástí psychiky k vědomé oblasti dané osoby, což vede k vymizení příznaků a zlepšení celkové stability psychiky. Většina akutních konverzních poruch však odeznívá spontánně. Na místě je vždy podpůrná psychoterapie.
Jak se projevují disociativní (disociační) křeče - příznaky, projevy, symptomy
-
bizardní motorická aktivita, asynchronní, přerušovaná, s kolísavou frekvencí, někdy s částečně zachovanou volní aktivitou.
-
pozorujeme dystonii (napětí, křeč) končetin, od flexe a inverze dolních končetin k charakteristickému lukovitému postavení v opistotonu,
-
objevují se laterolaterální házivé pohyby trupu a hlavy, předozadní pohyby pánve,
-
motorickou aktivitu lze ovlivnit změnou polohy, podržením končetiny apod.,
-
pláč v některých případech doplňuje nebo přerušuje pohyby, vyskytuje se při záchvatu, během i po něm (při běžném epileptickém záchvatu pláč nebývá, je velmi netypický),
-
i při výrazně „hypermotorických“ záchvatech se nekonstantně objevuje volní ochrana obličeje, hlavy nebo končetin,
-
popsané motorické symptomy jsou většinou ovlivnitelné sugescí jak na počátku, tak v průběhu i po ukončení,
-
záchvaty se vyskytují jen když je v okolí někdo, kdo může osobu vidět (doma ostaní obyvatelé bytu, EEG monitoring - zaplá kamera, přítomnost nemocničního personálu, spolupacienta na pokoji apod.).
