Hepatorenální syndrom (anglicky hepatorenal syndrome, HRS), je charakterizován akutním selháním ledvin při závažném průběhu jaterních chorob. Má funkční charakter, ledviny samy nejsou poškozeny. Podstatou jsou cirkulační změny v ledvinách podmíněné poruchou oběhu ve splanchnické oblasti (=orgánová, břišní dutina) vznikající v důsledku jaterní choroby což má za následek vazokonstrikci (stažení cév) v ledvinách a tím k jejich selhávání. Je to závažný stav spojený s vysokou smrtností.
___
___
Léčba: zaměřuje se na vyvolávající příčinu což obvykle znamená jaterní transplantaci plus podpůrná léčba (např. ke snížení portální hypertenze – Terlipresinem, TIPS) či hemodialýza. Dělíme na
- typ I. – rychle progredující (s nejistou prognózou) a
- typ II pomalu progredující, který má příznivější prognózu.
Typickým příkladem hepatorenální syndrom u akutního těžkého poškození jater při otravě houbami (typ I), nebo při pokročilé jaterní cirhóze (typ II). Podporujícím faktorem může být bakteriální infekce, či snížení cirkulujícího objemu v důsledku hypoalbumiémie (nízká hladina bílkoviny v séru).
Jak se projevuje hepatorenální syndrom – příznaky, projevy, symptomy
- převládají projevy jaterního selhávání
- portální hypertenze
- ascites (přítomnost tekutiny v dutině břišní) - viz obrázek dole
- oligurie - pokles produkce moči pod 500 ml za den
- laboratoř, biochemie: známky jaterního a ledvinného poškození
- zvýšení ALT, AST, GMT, bilirubinu
- známky ledvinového selhání – zvýšení kreatininu
- hyponatrémie (snížená hladina sodíku)
- moč - snížený odpad sodíku (natria)
ascites
