Sulfan (sirovodík, H2S, anglicky sulfane) je bezbarvá plynná látka. Vytváří se v průběhu rozkládání organického materiálu a síranů při nedostatku kyslíku. Dá se samozřejmě také vytvořit uměle a to reakcí sulfidu železnatého s kyselinou chlorovodíkovou, či přímým sloučením vodíku a síry.
___
___
Jak je uvedeno v úvodu, sulfan je bezbarvý plyn. Je v ovzduší snadno rozpoznatelný, jelikož zapáchá po zkažených vejcích. Můžeme jej snadno zkapalnit, a pokud se dostane do ovzduší, klesá k zemi, jelikož je těžší než vzduch. V přírodě bychom jej našli v sopečných plynech. Při silných erupcích je tedy možné, že pronikne až do stratosféry, kde se společně se oxidem siřičitým a vodní párou podílí na vzniku drobných kapiček kyseliny sírové.
Dnes je sulfan používán v chemickém průmyslu, v hutnictví. Je silně toxický a otravy vyvolává už při malých dávkách. Jeho působení na organismus je podobné jako u kyanovodíků, ale je zákeřnější v tom, že se na jeho zápach dá zvyknout.
Léčba resp. první pomoc spočívá v odnesení postiženého z místa kontaminace. Při takovémto zásahu bychom měli vždy dbát především na svou bezpečnost.
Alternativní anglické názvy sulfaunu: dihydrogen monosulfide, dihydrogen sulfide, sewer gas, stink damp, sulfane, sulfurated hydrogen, sulfureted hydrogen, sulfuretted hydrogen, sulfur hydride, hydrosulfuric acid.
Jak se projevuje otrava sirovodíkem, sulfanem - příznaky, projevy, symptomy
- inhibice enzymu cytochrom C oxidázy
- otrava sulfanem brání tkáním využívat kyslík
- sirovodík způsobuje paralýzu dýchacího centra prodloužené míše
- dráždí dýchací ústrojí – vzniká edém (otok) plic
- dráždí oči – vzniká keratokonjunktivitida (zánět rohovky a spojivky)
- sulfan se rychle vstřebává do krve a způsobuje nejprve zrychlené dýchání (tachypnoe), které je později vystřídáno zástavou dechu (apnoe)
- vysoké koncentrace rychle paralyzují (ochromí, znecitliví) čichové buňky, proto zápach plynu ztrácí svoji varovnou funkci
Otrava sulfanem, sirovodíkem - obrázek, fotografie
průdušnice
