Osteomyelitida je hnisavý proces postihující kost. Je způsobena mikroorganismy. Osteomyelitida se od běžného zánětu liší tím, že zánět v kosti má omezený prostor a tedy nemůže dojít k masivnímu zvětšení tkáně, což je typické pro jiné záněty. Podle průběhu můžeme osteomyelitidu rozdělit na akutní, subakutní a chronickou. Osteomyelitida může vznikat několika cestami.
___
___
Jednak k šíření mikroorganismu dochází krví či přestupem z jiného zánětlivého ložiska poblíž kosti, nebo se mikrob do kosti dostane při zranění či operaci. Krevní přestup mikroba je častější u dětí, naopak šíření díky zranění je typičtější u starších.
Nejčastěji postihuje osteomyelitida stehenní host a kost holenní. Vyskytuje se i v dalších kostech, jako je patní kost, páteř, pánev a kosti horních končetin. Někdy se může stát, že pokud je ložisko blízko kloubu, dojde k přesunu infekce i tam.
Diagnostika zánětu kostí se provádí jednak na základě laboratorních vyšetření, kde můžeme pozorovat zvýšení zánětlivých markerů, jako je CRP či sedimentace. Ovšem definitivně nám diagnózu potvrdí až zobrazovací metody. V tomto případě magnetická rezonance nebo scintigrafie. Rentgen je lépe použít až v pozdějších stadiích nemoci.
Léčba zánětu kostí, osteomyelitidy spočívá v podávání antibiotik. Vzhledem k tomu, že nejčastějšími původci jsou Stafylokoky, zahajujeme léčbu peniciliny. V případě, že léčba nezabírá, můžeme podat makrolidy či vankomycin. Důležité je, aby antibiotiky byla podávána dostatečně dlouho – nejprve intravenózně 4 – 6 týdnů a poté ještě 2 týdny v tabletkách.
Jak se projevuje zánět kostí, osteomyelitida - příznaky, projevy, symptomy
- liší se dle druhu osteomyelitidy a podle lokalizace
- liší se podle patogena
- celkové příznaky
- vysoké teploty
- třesavka
- nevolnost
- zvracení
- dehydratace
- lokální příznaky
- bolest kosti
- neschopnost pohybu
- horkost v oblasti zánětu
- otok
- bolestivý dotek
