Západonilská horečka (anglicky West Nile fever) je horečnaté onemocnění, které je způsobeno flavivirem. V anglické literatuře se je tento virus označován jako West Nile virus (WNV). Typicky se vyskytuje především v oblastech Afriky, Středního východu, západní Asie.
V poslední době se toto onemocnění vyskytuje také v regionech USA a východní Evropy. Poprvé byl tento virus izolován v roce 1937 v Ugandě. Na území Československé republiky byl tento virus poprvé prokázán v roce 1972 na jižním Slovensku (Malacky). Statistika úmrtnosti je dostupná pouze pro oblast USA, kde na tento virus zemřelo v roce 2012 286 lidí.
Epidemiologie, příčina západonilské horečky:
- úmrtnost může dosáhnout podle amerických údajů 3-15%
- osoby nad 65 let jsou náchylnější pro závažnější průběh
- původce nemoci přenáší komár (ve velkých městech Evropy je to Culex pipiens molestus - komár obtížný; vV USA roznáší virus komár rodu Culex blíže neurčeného druhu
- WNV se dostává do lidského organismu ze slinných žláz infikovaného komára
- přírodním rezervoárem infekce jsou ale ptáci (obzvláště synantropní a domestifikované druhy), hlodavci a koně
- epidemie viru se v poslední době objevují i v místech velmi vzdálených od endemických lokalit, což je dáno snadností migrace ptáků mimo jiné v důsledku globálního oteplování.
- onemocnění se může vzácně objevit i v České republice. Poslední případy (5 infikovaných) byly zaznamenány v roce 1997 v oblastech jižní Moravy, což pravděpodobně souviselo s rozsáhlými povodněmi na našem území a tím masivní reprodukcí vektoru WNV
Jak se projevuje západonilská horčka - příznaky, projevy, symptomy
- u většiny (75 %) infikovaných probíhá infekce zcela asymptomaticky (bezpříznakově), ostatní pacienti mají nespecifické příznaky připomínající chřipkové onemocnění (zvýšená teplota, bolesti hlavy a únava)
- inkubační doba je 3–14 dní, příznaky mohou odeznívat už po 5 dnech
- méně častými příznaky jsou zduření lymfatických uzlin a makulopapulární nebo roseolární exantém (kopřivka) vyskytující se především v oblasti hrudníku, končetin a hlavy
- pouze u méně než 1 % pacientů dochází k ohrožení života v důsledku meningoencefalitidy (zánětu mozku a mozkových plen) s nepříznivou prognózou, zejména pak u osob starších 50 let
- encefalitida (zánět mozku) se projevuje vysokými horečkami, bolestí hlavy, třesem, zmateností a paralýzou (ochrnutím).
- relativně vzácně nemoc probíhá pod klinickým obrazem poliomyelitidy (mozkové obrny) bez projevů meningoencefalitidy (zánětu mozku a mozkových plen)
Diagnostika
- průkaz specifických protilátek, průkaz RNA viru v krvi či mozkomíšním moku
- metodou PCR, při postižení nervového systému je v mozkomíšním moku patrný aseptický zánět s lymfocytární pleocytózou a mírně zvýšenou bílkovinou
Léčba
- je symptomatická
- vakcína dosud nebyla vyvinuta
- prevencí je ochrana před bodnutím komárem
- jako výhledově slibná se jeví aplikace morfolinových antisense oligonukleotidů na základě úspěšných preklinických zkoušek prováděných na myších
Prognóza
- virus západonilské horečky WNV na rozdíl od většiny „komárových“ encefalitid nezanechává trvalé následky a během dvou až čtyř týdnů dochází k úplné rekonvalescenci
Západonilská horečka - obrázky:
