Syndrom dechové tísně u novorozenců neboli syndrom nedostatku surfaktantu (anglicky respiratory distress syndrome, RDS) je plicní onemocnění nezralých novorozenců. Surfaktant je směs látek, která vystýlá plicní sklípky, zmenšuje jejich povrchové napětí a tím zabraňuje jejich kolapsu. Nedostatek surfaktantu je častý u nedonošených novorozenců, kteří surfaktant nevytváří nebo jen málo. Vliv na snížení jeho tvorby má také chlad, šok, nedostatek kyslíku, inzulín.
___
___
Onemocnění se projeví hned po porodu nebo za pár hodin dechovými problémy a cyanózou. Incidence a závažnost RDS je nepřímo úměrná gestačnímu stáří novorozence, v literatuře se uvádí až 42% výskyt RDS při porodní hmotnosti novorozence menší než 1 kilogram!
Léčba: Základem terapie je intratracheální podání surfaktantu novorozenci (podání přímo do průdušnice), dále nutno léčit průvodné symptomy – oxygenoterapie kyslíkem (umělá plicní ventilace apod.). Preventivně lze podáváním kortikosteroidů těhotné před porodem indukovat plicní zralost plodu in utero (v děloze).
Jak se projevuje syndrom dechové tísně novorozenců – příznaky, projevy, symptomy
-
bezprostředně po narození se rozvíjí dušnost
-
tachypnoe – zrychlené dýchání (až nad 60 za minutu)
-
alární souhyb nosních křídel při dýchání
-
zatahování hrudní kosti a mezižeberních prostor
-
typický je grunting – naříkavý výdech
-
bledě šedavý kolorit kůže
-
rozvoj hypoxémie – nedostatečné okysličení tkání
-
tepelná nestálost novorozence
-
jako komplikace možný rozvoj septikémie, pneumotoraxu apod.
-
často také apnoe – zástava dýchání novorozence
-
bradykardie – zpomaléná srdeční frekvence
-
někdy také krvácení do dutiny lební
