Nedostatek mědi (anglicky copper deficiency). Měď se řadí mezi tzv. stopové prvky. Abychom mohli označit jistý prvek za stopový, musí se v organismu vyskytovat v množství menším než 50 ppm (< 50 × 10−6 g/g). Stopové prvky řadíme mezi tzv. esenciální prvky. To jsou takové, které si tělo samo nedokáže vytvořit a musí je přijímat v potravě, přičemž potřebný příjem v potravě je nižší než 50 mg/den.
___
___
Měď bychom našli v potravinách, jako jsou vejce, maso či luštěniny. Jak již bylo uvedeno v úvodu, stopové prvky bychom měli přijímat v množství menším než 50mg/den. Doporučená denní dávka je tedy 2 – 2,5 mg.
Měď se podílí především na krvetvorbě, při které je důležitá pro zabudování železa do molekuly hemu. Dále se podílí na tvorbě vlasů a pigmentů a je součástí antioxidačních řetězců. Nemalou roli hraje také při imunitních reakcích. Měď se resorbuje ze střeva a vylučuje se žlučí. Deficit samotné mědi je spíše výjimkou. Mnohem častěji je deficit spojen s malnutricí (dlouhodobý výživový deficit pacienta).
Diagnostika: Nedostatek stopových prvků zjišťujeme laboratorními metodami, konkrétně atomovou absorpční spektrofotometrií.
Léčba: Základem léčby je zvýšení příjmu potravin, ve kterých se chrom vyskytuje. Rovněž můžeme užívat tzv. suplementaci, tedy výživové doplňky obsahující měď.
Jak se projevuje nedostatek mědi - příznaky, projevy, symptomy
- liší se dle toho, zda je deficit mědi získaný nebo vrozený
- získaný deficit
- anémie
- leukopenie (snížená hladina bílých krvinek)
- osteoporóza
- poruchy imunity
- poruchy růstu vlasů a nehtů
- vrozený deficit
- Menkesova choroba
- Wilsonova choroba: akumulace mědi v játrech, stoupá nevázaná měď, více jde ven ledvinami, ukládá se – do rohovky (Kayser-Fleischerův prstenec), do mozku (hlavně bazální ganglia)
- měď je rovněž toxická - otrava mědí: příznaky připomínají cirhózu, třes rukou ad.
