Světlobuněčný renální karcinom je zhoubný nádor, který je často diagnostikován pozdě, protože v raných stádiích nemusí způsobovat žádné příznaky. Jedná se o nejčastější typ rakoviny, který představuje přibližně 80–90 % případů všech nádorů ledvin. (1) Diagnostika spočívá ve využití zobrazovacích metod (ultrazvuk, CT, MR), laboratorní testy (testy na chudokrevnost, zvýšený kreatinin, abnormity elektrolytů jako důsledek kardinomu). Poslední diagnostickou metodou je pak biopsie ledviny a patologická analýza.
Léčba
- chirurgická resekce – hlavní metoda léčby, často zahrnuje nefrektomii (odstranění postižené ledviny)
- cílená terapie – léky zaměřené na nádorové buňky, aby je zničily nebo zpomalily jejich růst.
- imunoterapie – využití látek, které aktivují imunitní systém proti nádoru.
- radioterapie – využíva se spíše u metastáz.
Příznaky a projevy světlobuněčného renálního karcinomu:
Karcinom může být dlouho bez příznaků, ale v pozdějších stadiích se mohou objevit příznaky, které již nelze přehlédnout.
- hematurie (krev v moči)
- bolestivé močení
- bolest v bederní oblasti nebo na jedné straně zad
- hmatatelný nádor v oblasti břicha
- únava, ztráta hmotnosti a horečka
- noční pocení
- zvýšený krevní tlak nebo anémie
- zlomeniny
- metastázy v plicích, kostech a mozku jako pozdní stádium
Jako velmi agresivní projev karcinomu se považuje situace, kdy prorůstá do nadledvin nebo ledvinné žíly. Nádor metastázuje do blízkých lymfatických uzlin do kostí, plic a mozku.
Karcinom může být také spojen s von Hippel-Lindauovým syndromem, což je onemocnění charakterizované tvorbou nádorů a cyst v různých orgánech, včetně ledvin, slinivky a mozku.
(1) Cairns P. Renal cell carcinoma. Cancer Biomark. 2010;9(1-6):461 73. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22112490/
