Je to bakteriální zánět červovitého přívěsku slepého střeva. Lidové označení – zánět slepého střeva – je proto nepřesný. Jednoznačná příčina není známá. Jednou z nich může být zaklíněná část nestravitelné potravy, nahromadění stolice v přívěsku, někdy "ucpání" předmětem (pecka), cizopasníci nebo střevní infekce. Nemoc se neváže na věk ani pohlaví, bývá ale častější u osob které jí hodně masa.___
Jak se projevuje apendicitida, zánět slepého střeva - příznaky, projevy, symptomy
- vzniká z plného zdraví
- nechutenství
- nauzea (pocit na zvracení) nebo zvracení
- bolest okolo pupku, přesouvající se postupně do pravého podbřišku, bolest se zhoršuje při otřesech a chůzi. POZOR, BOLEST MŮŽE BÝT LOKALIZOVÁNA I JINDE PODLE ANATOMICKÉHO UMÍSTĚNÍ ČERVOVITÉHO VÝBĚŽKU SLEPÉHO STŘEVA
- zastavení odchodu větrů (flatulence) a stolice
- zrychlení tepu
- zvýšená teplota kolem 37,5°C
- citlivost a napjetí břišní stěny (peritoneální dráždění)
Onemocnění je nejčastěji zaměňováno za: gynekologický zánět, zánět žlučníku, ledvinovou koliku
Onemocnění se řadí mezi náhlé příhody břišní, je nutné okamžitě řešit a vyhledat lékařskou péči.
Při potvrzeném podezření na apendicitidu se realizuje hospitalizace (pacient zůstává hospitalizován v nemocnici). Apendicitidu léčí chirurg a to buď konzervativně nebo operačně (laparoskopickým přístupem či klasickým krátkým řezem).
Neléčený zánět červovitého výběžku slepého střeva může přejít na ostatní orgány (u žen vede k neplodnosti), může prasknout a způsobit zánět pobřišnice (peritonitidu). Neléčená závažná apendicitida s případnou peritonitidou může způsobit i smrt!
