Stránka obsahuje zpracované příznaky a projevy různých nemocí.
Nedostatek vitamínu D - příznaky, projevy, symptomy
Nedostatek vitamínu D hrozí lidem, kteří se z nějakého důvodu vyhýbají slunci a zároveň nekonzumují stravu s tímto vitamínem – jedná se například o pacienty upoutané na lůžko nebo staré lidi s pohybovými problémy. Tímto problémem trpí také lidé se selháním ledvin, protože ledviny jsou nezbytné pro přeměnu vitamínu v jeho aktivní formu.
Nedostatek vitamínu E - příznaky, projevy, symptomy
Nedostatek vitamínu E není příliš častý, vyskytuje se zejména při genetických a metabolických chorobách (cystická fibróza, steatorhea, abetalipoprote¬inemie). Příčinou bývá porucha vstřebávání tuků či chronické onemocnění jater.
Pozorovatelnými příznaky nedostatku tohoto vitamínu bývají poruchy zraku a chůze, celková únava, suchá kůže, záněty v trávicím traktu, drobné nervové poruchy a špatné hojení ran. V případě že organismus vitamín E postrádá, dochází někdy k poruše vaječníků, která může vést až k neplodnosti. Negativně působí také na červené krvinky, protože zkracuje jejich dobu života a v extrémních případech vyvolává anemii.
Nedostatek vitamínu K - příznaky, projevy, symptomy
Nedostatek vitamínu K v organismu se v našich zeměpisných šířkách téměř nevyskytuje.
Vitamín K totiž vytvářejí hojně bakterie v tenkém střevě a pokryjí tak až polovinu denní potřeby, druhou polovinu přísunu tohoto vitamínu pak zajišťuje potrava. V případě nedostatku vitamínu se prodlužuje doba krvácení z důvodu poruchy srážlivosti krve. Na těle člověka se vytvářejí krevní podlitiny a modřiny bez jakékoliv příčiny. Nedostatkem vitamínu K mohou trpět lidé s onemocněním jater a kojenci.
Nedostatek vitamínu B1 - příznaky, projevy, symptomy
Nedostatek thiaminu se projevuje jako nemoc beri-beri. Projevuje se depresí, podrážděností, nervozitou, poruchami koncentrace, ztrátou chuti k jídlu, zhoršením pamětí, celkovou vyčerpaností, otupělostí, bolestmi hlavy a srdečními obtížemi. Chronické alkoholiky trápí nedostatek B1 pod názvem Wernickeova encelopathie.
Vitamín B1 nalezneme v pivních kvasinkách, vepřovém a drůbežím mase a v celozrnných obilných produktech. Významné množství se nachází i v medu, ořechách, slunečnici, bramborách, hrášku, fazolích. Při vaření piva je thiamin zachován, proto je vhodné si občas jedno pivo dát. Vitamíny řady B se nevyskytují v přírodě osamoceně, proto i potravinové doplňky najdeme pod názvem B-komplex.
Nedostatek vitamínu B2 - příznaky, projevy, symptomy
Vitamín B2 hraje v lidském organismu mnoho nezastupitelných rolí. Stejně jako vitamín B2 zasahuje do metabolismu cukrů, bílkovin a tuků, čímž ovlivňuje energii pro životní procesy. Je nezbytný pro zdravou pokožku (a její případnou rekonvalescenci), vlasy i nehty. Dále ovlivňuje vidění za šera, účastní se tvorby krevních elementů, posiluje srdce a pomáhá produkci hormonů v nadledvinkách. Riboflavin taktéž působí na nervovou soustavu a mozek. Při zvýšené fyzické námaze pomáhá svalovým buňkám v přenosu kyslíku.
Větší nedostatek vitamínu B2 je opravdu velmi ojedinělý, protože se nachází skoro ve všech potravinách. Při chudé stravě se nejčastěji objeví rozpraskané koutky rtů. Závažnější je potom zánět spojivek, zánět sliznice dutiny ústní a jazyka, šupinatění kůže, světloplachost a špatné hojení kožních poranění.
Nedostatek vitamínu B6 - příznaky, projevy, symptomy
Nedostatek pyridoxinu se projevuje zapomnětlivostí, únavou, podrážděností, častými infekcemi, mravenčení končetin, přecitlivělostí na slunce, alergiemi a zvýšenou hladinou cholesterolu. Ve výjimečných případech může vzniknout zánět rtu, jazyka a nervů. Typickým příznakem jsou podélné rýhy na nehtech.
Nedostatek vitamínu B7 - příznaky, projevy, symptomy
Nedostatek vitamínu H se nejčastěji projeví slabostí, ospalostí, vyrážkou v obličeji, nechutenstvím, nutkáním na zvracení, mravenčením končetin a depresí. Jedním z prvních příznaků může být třepení konečků vlasů a lámání nehtů. K absenci tohoto vitamínu může dojít po dlouhodobé léčbě antibiotiky, nadměrné konzumaci alkoholu a při poruchách trávení. U nás k nedostatku vlivem špatné potravy nedochází, jen pokud by někdo nadměrně konzumoval vejce. Vaječné bílky obsahují látku avidin, která na sebe tento vitamín váže.
Nedostatek vitamínu B9 (kyseliny listové) - příznaky, projevy, symptomy
Nedostatek vitamínu B9 je u nás také velmi vzácný. Projevuje se únavou, poruchou trávení, slabostí, zapomnětlivostí, náladovostí, poruchami krvetvorby a růstu. Akutní absence tohoto vitamínu způsobuje megaloblastickou anémii – onemocnění červených krvinek, které jsou zvětšené, zdeformované a mají omezenou schopnost přenosu kyslíku. Mezi hlavní příznaky patří průjem a rudý bolestivý jazyk.
Velmi závažný nedostatek kyseliny listové během těhotenství může poškodit růst plodu a nervový systém. Výrazně hroženi nedostatkem vitamínu B9 jsou lidé s Crohnovou chorobou, celiakií, alkoholici a lidé užívající léky proti epilepsii, poruchám vstřebávání a rakovině.
Nedostatek vitamínu B12 - příznaky, projevy, symptomy
Nedostatku kobalaminu způsobuje depresi, únavu, brnění končetin, dezorientaci, poruchy paměti. Tento problém není našich zeměpisných šířkách častý. Více postihuje vegetariány, vegany, alkoholiky, stresově vypjaté lidi, lidi nemocné a ve vyšším věku.
V důsledku absence tohoto vitamínu může propuknout projevy Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy a megaloblastická anémie. Neurologické poškození může být nezvratné.
Nedostatek vitamínu B15 (kyseliny pangamové) - příznaky, projevy, symptomy
Nedostatek kyseliny pangamové se projeví únavou, slabostí, bolestmi hlavy a sníženou imunitou. Vzhledem k tomu, že tento vitamín patři k relativně nově objeveným, nejsou příznaky zcela prozkoumány.
Akutní a chronické srdeční selhání
Akutní srdeční selhání - příznaky, projevy, symptomy
Pro pravostranné selhání je typickým příznakem zvýšená náplň krčních žil (zvýšená náplň vena jugularis, hepatojugulární reflex), což je způsobeno hromaděním krve před selhávajícím srdcem. Je zvýšen centrální žilní tlak.
Pro levostranné selhání je typickým příznakem dušnost, ortopnoe (dušnost znemožňující postiženému ležet, pacient je nucen sedět nebo stát, typický je noční výskyt) a chrupky při poslechu plic. Vše je způsobeno hromaděním krve před levým srdcem, tedy v plicích (městnavé selhání).
Chronické srdeční selhávání
Na chronické srdeční selhávání ukazují především příznaky jako dušnost, únava a typické poslechové nálezy na srdci a plicích. Na plicích jsou slyšitelné chrupky a pískoty, je přítomna tachypnoe (vysoká dechová frekvence). Na srdci je slyšet III a IV srdeční ozva, které nejsou za normálních okolností slyšitelné. Bývá přítomna tachykardie (zvýšená srdeční frekvence). Mohou být přítomny srdeční arytmie. Většinou nalezneme hydrothorax (tekutina v pleurální čili pohrudniční dutině) a ascites (tekutina v břišní dutině). Lze nahmatat zvětšená játra (hepatomegalie) a jsou viditelné otoky na dolních končetinách.
Škrkavka - příznaky, projevy, symptomy
Infekce škrkavkou se projevuje různými příznaky v závislosti na tom, zda larvy migrují tělem nebo zda jsou červi již ve střevě.
Migrující larvy, které se dostávají do plícních kapilár, poškozují plicní alveoly (plícní sklípky). Tato fáze infekce se projevuje lehkými horečkami, kašlem, tvorbou plicních infiltrátů, výskytem krve ve vykašlávaném hlenu, bolestí za hrudní kostí a eosinofilií (zvýšený počet eosinofilních granulocytů, což je typ bílých krvinek).
Počet eosinofilních granulocytů stoupá právě při parazitárních onemocněních.
Migrující larvy se krví mohou dostat do nejrůznějších orgánů a způsobovat tak potíže. Napadenými orgány mohou být ledviny, dále pak mozek, oko, mícha a podobně. Symptomy těchto stavů vyplývají z lokalizace migrujících larev.
Dospělí červi působí při silnějších infekcích koliku ( prudká, záchvatovitá, kolísává v čase – bolest) a další gastrointestinální potíže.
V případě velmi silných infekcí mají červi schopnost pronikat do vývodů žlučovodu a slinivky břišní nebo do slepého střeva. Tímto pohybem mohou vyvolat celou řadu zánětlivých onemocnění. Je to, například, cholecystitida, což je zánět žlučníku, dále cholangitida (zánět žlučových cest), pyogenní jaterní abces (ložisko hnisu v játrech).
Další skupina postižení spočívá v zánětech slinivky břišní a slepého střeva. Při silných infekcích může dojít k tomu, že červi pronikají až do úst nebo do análního otvoru.
Masivní infekce škrkavkami může způsobit obstrukci střeva, což může být život ohrožující stav. V některých případech červi pronikají střevní stěnou a způsobují záněty pobřišnice.
Jaterní steatóza - příznaky, projevy, symptomy
Nealkoholická steatóza se obvykle nijak neprojeví a probíhá tedy skrytě. Její nález je tedy náhodný. V některých případech, kdy dojde k výraznějšímu zvětšení jater, může nemocný pocítit tlak, tah či pnutí v pravém podžebří, někdy i bolest. Přidružuje se pocit plnosti, snížení výkonnosti, únava, střídání zácpy s průjmem.
Akutní alkoholická či těhotenská steatóza probíhají závažněji. Zpočátku dominuje únava, nevolnost a zvracení, v pozdějším vývoji se objeví žloutenka, poruchy vědomí, selhávání ledvin, poškození slinivky břišní, srdce a stav může vyústit v koma.
• pocit těžkosti
• bolest břicha
• únava
• nadýmání
• pocit na zvracení
• zvětšení jater
• poruchy vyprázdňování stolice
• bolest v pravém podžebří
• malátnost
• žlutá kůže
• průjem
• zácpa
• zvracení
• poruchy vědomí
Otoskleróza - příznaky, projevy, symptomy
Při otoskleróze dochází k přestavbě a změně struktury určitých okrsků kostěné části vnitřního ucha, probíhající novotvorba kosti může poškodit správnou funkci vnitřního a potažmo i středního ucha. Jestli chorobný proces ovlivní sluch či ne, záleží hlavně na tom, v jaké části kostěného labyrintu začnou probíhat kostěné změny. Nejčastěji je postiženo oválné okénko, kdy dochází k jeho zkostnatění, třmínek je postupně víc a víc fixován a jak přirůstá k oválnému okénku, tak se postupně omezuje jeho pohyblivost a on nemůže správně přenášet zvukové vibrace. Dojde až k jeho úplnému kostěnému srůstu se zkostnatěným oválným okénkem a přenos zvuku převodním systémem je znemožněn. Je třeba říct, že sluchový orgán (cortiho orgán) je schopen vnímat zvuk dvěma způsoby. Jednak je možné tzv. „převodní vedení“, které bylo popsané výše a které je hlavním způsobem slyšení, ale druhou možností je i tzv. „kostěné vedení“, kdy zvuk rozechvívá kosti lebky a tak se vibrace kostmi přenesou až do vnitřního ucha a tam také rozechvějí endolymfu i v případě, že převodní systém středního ucha (sluchové kůstky) nefunguje. Když tedy dojde k úplnému znehybnění třmínku, nazýváme tento stav při oboustranném postižení tzv. „převodní hluchota“, kdy pacient je sice téměř hluchý, ale jisté zvuky je přeci jen schopen slabě slyšet právě díky kostnímu vedení.
S postupem doby však u nemocných může docházet i k postižení ostatních částí kostěného labyrintu a poškození samotného sluchového (cortiho orgánu) a pacient může ohluchnout na postižené ucho úplně (tzv. „percepční hluchota“).
Nedoslýchavost bývá často oboustranná, i když asymetrická (nestejně vyjádřená na obou stranách). Rozvíjí se pomalu a postupně, někdy se může dojít k situaci, že postižený lépe rozumí v šumu (tzv. paracusis Willisi).
Dalším příznakem jsou ušní šelesty, odborně nazývané „tinnitus“, které mají nejčastěji charakter hučení, někdy i takzvaného pulzního šelestu, kdy se intenzita rytmicky mění. Pacient slyší tento zvuk neustále, i v naprostém tichu, kdy se většinou intenzita ještě zvyšuje, protože není přehlušen okolními zvuky. Bývá velmi nepříjemný a často postiženého velmi hendikepuje. Tinnitem trpí asi dvě třetiny pacientů s otosklerózou.
Někdy se mohou objevit i závratě v důsledku postižení rovnovážného ústrojí vnitřního ucha.
Otoskleróza postihuje dvakrát častěji ženy než muže, obvykle se objevuje okolo 20. roku věku, vzácně v pubertě. U dětí se onemocnění nevyskytuje. Je prokázáno, že čím dříve se onemocnění projeví, tím rychlejší bude jeho postup a větší bude i percepční složka (poškození samotného sluchového orgánu).
U žen se onemocnění projevuje nejčastěji v době velkých hormonálních změn, to je během těhotenství, kojení a v době klimakteria (přechodu do menopausy).
Je zajímavé, že otoskleróza je čistě onemocněním bílé rasy, například černoši touto nemocí vůbec netrpí. Pokud by se tak stalo, je velmi pravděpodobné, že má pacient tmavé pleti ve svém rodokmenu předka bílé rasy. Tento fakt nenechává pochyby o tom, že onemocnění má genetický podklad, který způsobuje jeho vznik.
Zápal plic - příznaky, projevy, symptomy
Příznaky se mohou lišit v závislosti na původci onemocnění (bakteriální/vi¬rové). Společnými symptomy jsou kašel, nejdříve dráždivý a suchý, později s hlenem, zvýšená teplota až horečka.
Dále se dostavují bolesti na hrudi různé intenzity, pálivého nebo bodavého charakteru. U těžších pneumonií je přítomna dušnost. U virových onemocnění mohou být přítomny příznaky připomínající chřipku, tedy celková schvácenost s bolestmi hlavy, svalů a kloubů, nevolnost a zvracení.
Nesestouplé varle, kryptorchismus, retence varlete - příznaky, projevy, symptomy
Jsou jednoduché – zkrátka ve skrotálním vaku není hmatný žádný obsah. Dítě vyšetřuje lékař v teplé místnosti vždy za přítomnosti jednoho z rodičů. Chlapce je nutno vyštetřit vleže, v sedě a v tureckém sedu, kdy jsou maximálně uvolněny svaly břišní stěny. Pokud je varle nehmatné, je nutné jeho polohu ozřejmit buď ultrasonografickým vyšetřením, nebo magnetickou rezonancí, což může být problém kvůli udržení dítěte vklidu během vyštření, někdy se volí celková anestezie. Bohužel MR nemusí prokázat, kde je varle zadrženo. Při podezření na zadržení v dutině břišní je výhodné použít laparoskopický přístup, kdy se během jedné anaestezie provede jak nález, tak chirurgická náprava. Problémem je, že na tuto operaci je nutné mít speciální miniatiruzovaný laparoskopický set, což má k dispozici jen několik málo pracovišť.
Nádory nadledvin - příznaky, projevy, symptomy
Odvíjejí se podle lokalizace nádoru v nadledvinách (kůra x dřeň) a na tom, zda je nádor hormonálně aktivní nebo němý, zda produkuje hormony nebo ne. Od toho se odvíjejí i klinické příznaky.
Nezhoubné nádory kůry nadledvin
Adenom nadledviny
Nejčastější nádor, který v nadledvinách nacházíme. Může být jen v jedné nadledvině nebo obou a je často spojen s hormonální produkcí, která působí obtíže. Hormony jsou syntetizovány v nadměrném množství, dostávají se do krve a podle jejich povahy vyvolávají odpovídající syndromy z nadbytku. Pokud bují buňky produkující mineralokortikoidy, dochází k hyperaldoste¬ronismu čili Connovu syndromu. Člověk ztrácí ledvinami nadměrné množství draslíku a zadržuje hodně sodíku a vody v těle. Nárůst objemu v cévách způsobí zvýšení krevního tlaku. Pacienti si stěžují na bolesti hlavy, únavu, krvácení z nosu. Snížená hladina draslíku vede například ke svalovým slabostem, k zácpě a může ohrozit i život z poruch srdečního rytmu.
Pokud nádorové bujení postihne buňky produkující kortizol, vede tento stav ke Cushingově syndromu. Nadprodukce kortizolu ničí organismus především rozvráceným hospodařením s cukrem, lidé mají hyperglykémii a tedy diabetes mellitus, neboli cukrovku 2. typu, mají charakteristickou obezitu s tenkými končetinami a silným trupem a kulatým (měsícovitým) obličejem, na kůži se objevují červenofialové trhlinky – strie, objevuje se vysoký krevní tlak, změny nálad, úbytek kostní hmoty vede k osteoporóze, snížena je i funkce imunitního systému a pozoruje se i pokles sexuálního pudu u obou pohlaví, u žen navíc dochází k nepravidelnotem v menstruačním cyklu.
Pokud začnou nádorově růst buňky odpovídající za produkci androgenů, dochází k adrenogenitál¬nímu syndromu. Ten může být i vrozený z defektu enzymů, které se podílejí na vzniku pohlavních hormonů z cholesterolu. Tento syndrom vzniká z nadprodukce jak estrogenů, který je velmi vzácný, tak častěji z androgenů. Obě sady hormonů se tvoří u obou pohlaví, ale u každého má jiné projevy. U chlapců se rozvine předčasná (pseudo) puberta, objevují se u nich sekundární pohlavní znaky (zvětšuje se penis, roste ochlupení), ale současně nedochází ke zrání spermií ve varlatech. U dospělých můžů vede nadprodukce androgenů ke sterilitě. U dívek jsou důsledky závažnější, mužské hormony u nich způsobují tzv. virilizaci, to jest mužský vzhled.. Dívkám zbytňuje klitoris, objevuje se jim na těle rozložení ochlupení jako u můžů (vousy, silnější pubické ochlupení), dívky nemenstruují a mají hrubší hlas, mají sklony k akné, rychle vyrostou, ale také brzo růst ukončí, takže nakonec jsou nižší než jejich vrstevnice. U dospělých žen je v popředí hirsutizmus, to je růst vlasu nebo chlupu na těle ženy v mužské intenzitě a lokalizaci a poruchy plodnosti.
Zhoubné nádory kůry nadledvin
Karcinom nadledviny
Je mnohem vzácnější než adenom, vyskytuje se častěji u dětí a je spjat s výskytem adrenogenitálního syndromu. V dospělosti se objevuje mezi 4.-5. dekádou. Prvním příznakem bývá bolest břicha, někdy se dá vyhmatat i nádorová masa, hmotnost nádoru je obvykle kolem 100 gramů. Karcinomy nejčastěji metastazují do plic, jater a kostí a velké nádory obvykle prorůstají do okolních orgánů (ledviny,játra).
Metabolický syndrom X - příznaky, projevy, symptomy
Metabolický syndrom není nemoc, která by postihovala pouze jeden systém či jeden orgán a taktéž není nemocí, která by bolela.
Jedná se o komplexní onemocnění, kde jedna složka zvyšuje pravděpodobnost výskytu jiné složky, tím pádem můžeme za určitých okolností hovořit o začarovaném kruhu.
Sám nemocný si samozřejmě na sobě nevšimne toho, že trpí nějakým syndromem, jelikož, jak již bylo zmíněno, metabolický syndrom sám o sobě nebolí. V daném případě není tedy pravdou, že co oči nevidí, to srdce nebolí.
U syndromu X se objevují problémy se srdcem a cévami (angina pectoris, srdeční infarkt, ischemická choroba dolních končetin – špatné prokrvení končetin), obezita a s ní spojené komplikace (např. poškození kloubů, srdeční nedostatečnost a mnoho dalších), bolesti hlavy atd. Pro lékaře jsou zejména důležité laboratorní hodnoty v krvi (hladiny tuků a cukru), které se společně s obvodem pasu a krevním tlakem použijí ke stanovení diagnózy. Nicméně, obezita viditelná je a řešitelná taktéž!
Mezoteliom - příznaky, projevy, symptomy
Příznaky se začínají objevovat přibližně za 20 až 50 let po expozici azbestu. Mezi základní příznaky patří suchý dráždivý kašel, dušnost a bolest na hrudi, která se mění s dýcháním. Dále pacient hubne, ztrácí chuť k jídlu, může mít zvýšené teploty. Často bývá přítomna tekutina v hrudní dutině (fluidothorax) a plicní edém (tekutina v plicích). Pacienti mohou vykašlávat krev (hemoptýza) a mohou trpět anémií (chudokrevnost) a těžkým nočním pocením. Pokud je vzácně mezoteliom přítomen v břišní dutině, pacient pociťuje bolest břicha, může mít střevní problémy a velmi často se objevuje tekutina v břišní dutině (ascites).
Leukoplakie - příznaky, projevy, symptomy
Nemoc se projevuje bělavými, ostře ohraničeným povlaky na sliznicích. Mohou být postiženy sliznice dutiny ústní, zevního genitálu, ale i sliznice uvnitř našeho těla, jako je třeba sliznice močového měchýře. Dalším příznakem je také nadměrné rohovatění kůže nebo její zesilování.
Lobsteinův syndrom - příznaky, projevy, symptomy
Příznaky se odvíjejí podle typu nemoci. V zásadě se nemoc dělí na 5 hlavních jednotek, 6.-8. typ jsou vpodstě klinickými příznaky podobné předchozím, o kterou konkrétní formu jde to prokáže až histologické vyšetření kosti. Obecně se nemoc vyznačuje zvýšenou křehkostí a lomivostí kostí, ke zlomeminám dochází už během porodu při průchodu dítěte porodními cestami. Dalšími příznaky jsou poškození sluchu, modré skléry v očích (skléra = bílá část oka, kterou vidíme) a zvýšená lomivost zubů. Během vývoje vedou opakované zlomeniny ke kostním deformitám a celkovému zkrácení kostry. Děti dorůstají menší výšky, mají těžké skoliózy (= vybočení páteře do strany), mají různě uvolněné vazy.
Kategorie a jejich příznaky
Osteogenesis imperfecta I
Lehký typ onemocnění vyznačující se modrými sklérami a křehkými kostmi, ovšem bez jejich deformit. Bohužel se často objevuje hluchota v poměrně brzkém věku. Klouby jsou nápadně volné a je nižší svalový tonus. S přibývajícím věkem se pevnost kostí zlepšuje. Poměrně častým nálezem je špatný vývoj zubů. Popisuje se i snadnější tvorba modřin.
Osteogenesis imperfecta II
U této formy se dítě rodí mrtvé nebo umírá do jednoho měsíce po narození. Kolagen, který je syntetizován, je úplně nefunkční, dítě má těžké zlomeniny, tmavé skléry a nápadně tmavé vlasy. Lebka je měkká, protože lebeční kosti nejsou dobře vyvinuty. Děti nemají ani řádně vyvinuté plíce, což může být příčinou smrti, stejně tak jako těžké krvácení do mozku, s nímž se u tohoto typu také často setkáváme.
Osteogenesis imperfecta III
U tohoto typu dítě přežívá, ale zlomeniny se vyskytují již během porodu, hojí se deformovaně a dítě má omezený růst. Rovněž jsou přítomny modré skléry, ztráta sluchu a špatný vývoj zubů. Skléry se postupem času stanou bílými. Nalézáme rovněž volné vazy a snížené svalové napětí. Tento typ se označuje jako progresivně deformující, což znamená, že dítě se narodí s poměrně lehkými příznaky, ale během života se výše uvedené problémy objevují v těžší míře. Navzdory těžkému handicapu může být délka života relativně dlouhá. Pacienti si stěžují na chronické bolesti kostí (bolí je staré zlomeniny).
Osteogenesis imperfecta IV
Skléry jsou v tomto případě bílé, deformity kostí jsou lehké až střední. Bohužel se opět vyskytuje hluchota a vadný vývoj zubů. Postupem času se pevnost kostí zlepšuje, opět je tu riziko nižšího vzrůstu. Fraktury jsou dost časté před pubertou. Kolagenu je v tomto případě dost, ale není produkován dosatečně „kvalitní.“
Osteogenesis imperfecta V
Je podobný předchozímu typu. Zařazení je až po histologickém výsledku. Typická je triáda příznaků, kterou pozná lékař z RTG snímků. Pro tuto formu je charakteristické, že pacienti špatně otáčejí zápěstím. Mezi kostí loketní a vřetenní totiž dochází ke zpevnění membrány, která je spojuje, ztrácí se tím její pružnost a zhoršuje hybnost zápěstí.
Kartagenerův syndrom - příznaky, projevy, symptomy
Kartagenerův syndrom (soubor příznaků charakteristický pro určitou nemoc) je vzácné vrozené onemocnění, které je charakterizováno přítomnosti řady příznaků (symptomů) jako časté infekce horních i dolních dýchacích cest a jejich trvalé rozšíření, obrácené uspořádání vnitřních orgánů a mužská neplodnost.
Tyto příznaky jsou důsledkem poruchy, která se odehrává v některých buňkách našeho těla, a to konkrétně v těch, co mají na svém povrchu speciální „zařízení“, kterému se říká řasinka nebo bičík. V podstatě se jedná o pohyblivý „vlásek“ na povrchu buňky, jehož úkolem je umožnit buňce pohyb (jako je tomu v případě spermií), nebo naopak pohybovat hmotou, která se v okolí těchto buněk vyskytuje (zde se zase jedná o buňky, které vystýlají dýchací cesty).
Buňky, které mají na svém povrchu řasinky, se nacházejí hlavně v dýchacích cestách – horních tzn. nosní dutina, vedlejší nosní dutiny, nosohltan – a dolních – hrtan, průdušnice, průdušky.
Úkolem řasinek je v tomto případě odstraňovat vlnovitým pohybem hlen, který se v dýchacích cestách tvoří. Tento hlen slouží jako ochranná vrstva, do které se zachytávají všechny možné nečistoty např. prach a různí mikroby, co se sem z vnějšího prostředí dostávají. Činností řasinek se hlen posouvá směrem do dutiny ústní, kde je následně polknut a dostává se do žaludku.
U lidí s Kartagenerovým syndromem, kteří mají funkci řasinek nedostatečnou, tudíž dochází k hromadění hlenu v dýchacích cestách, to vede k trvalému rozšíření průdušek (tzv. bronchiektázie) a rozvoji infekce – často se opakujícím a vleklým (chronickým) zánětům dolních i horních dýchacích cest – a to hlavně záněty vedlejších nosních dutin (sinusitis) a záněty plic.
Řasinky se také nacházejí na buňkách středoušní sliznice a Eustachovy trubice (ta spojuje středoušní dutinu nosohltanem), proto i zde může dojít k poruše uvolňování hlenu vedoucí k častým zánětům středního ucha (otitis media) a postupem času až k ztrátě sluchu.
Jediná řasinka – bičík – se také nachází na každé mužské pohlavní buňce – spermii. Díky ní se spermie pohybuje a může se tak dostat k ženské pohlavní buňce – vajíčku, což je samotná podstata oplodnění.
Pokud je funkce bičíku nedostatečná, není spermie schopna normálního pohybu. To je podstatou neplodnosti u mužů s Kartagenerovým syndromem.
U žen se buňky pokryté řasinkami v pohlavních cestách také nacházejí, a to ve vejcovodech (tudy putuje vajíčko po uvolnění z vaječníku směrem k děloze), nicméně plodnost u žen je tímto narušena mnohem méně než u mužů, což dokazuje, že pro posun vajíčka nejsou řasinky ve vejcovodech až tak důležité.
Další charakteristickou známkou Kartagenerova syndromu je tzv. situs viscerum inversus – neboli – obrácené uložení hrudních a břišních orgánů. Srdce je uloženo napravo (dextrokardie), játra vlevo, slezina vpravo, atd. Jedna z možných teorií vzniku tohoto stavu je, že během nitroděložního života vlivem poškozené funkce řasinek nedojde k správnému uložení útrobních orgánů.
Impetigo - příznaky, projevy, symptomy
Impetigo existuje ve dvou formách: bulózní a nebulózní. Bula je označení pro velký puchýř o průměru na pět milimetrů.
Nakažlivé impetigo
Takzvané impetigo contagiosa (nakažlivé impetigo) je nejčastější formou projevující se zprvu jako zarudlý bolák na obličeji, často na nose či ústech. Bolák brzy praská a vypouští buď tekutinu či hnis a brzy se vytvoří žlutohnědě zbarvená krusta, která po zmizení zanechá červenou skvrnu, která se zpravidla vyhojí bez zjizvení. Léze mohou svědit, většinou ale nebolí. Tento druh většinou není doprovázen jinými problémy, jako jsou horečka, nicméně častá je reakce v podobě zduření příslušných mízních uzlin.
Ve vážnějších případech mohou puchýře být i bolestivé a měnit se v hluboké vředy, které dokonce mohou po zhojení zanechat jizvu.
Bulózní impetigo
Další forma impetiga, takzvané bulózní, většinou postihuje velmi malé děti, věku zpravidla do dvou let. Vytváří se nebolestivé tekutinou naplněné puchýře na trupu, rukou a nohách, lokalizace je tedy rozdílná proti klasickému nakažlivému impetigu. Kůže kolem puchýřů a bul je zarudlá a svědí. Puchýře jsou větší a trvalejší než u jiných druhů impetiga.
Echtyma
Echtyma je nejvážnější forma impetiga. Dostává se do hlubokých vrstev kůže, až do škáry. Příznaky jsou velice bolestivé tekutinou či hnisem naplněné puchýře zpravidla přecházející v hluboké vředy na nohou a chodidlech. Po porušení puchýřů se vytváří velice tuhá a pevná šedožlutá krusta a často se hojí jizvou. I zde jsou regionální uzliny zduřené.
Někdy se impetigo může projevit i jako folikulitida, což je impetigo vlasových váčků způsobené stafylokokem.
Streptokok vs. Stafylokok
Podle vzhledu puchýřů je možné rozlišit infekci způsobenou jednotlivými druhy bakterií: u streptokokové jsou puchýře menší, četnější a nažloutlé, u stafylokokové jsou větší s nazelenalým obsahem. Stafylokoky také v oblastech postižení uvolňují své toxiny, které dále napomáhají k rozrušování a poškozování okolích tkání a tím ložisko ještě zvětšují.
Celkové obtíže, jako je horečka či zvýšená únavnost, jsou u impetiga vzácné, většinou jsou problémy pouze lokalizované.
Fallotova tetralogie - příznaky, projevy, symptomy
Příznaky jsou velmi často nápadné již při narození nebo brzy po něm. Mezi hlavní příznaky se počítá cyanóza (zmodrání kůže, rtů, sliznice ústní dutiny a nehtových lůžek) z důvodů nedostatečného okysličení krve a smíšení okysličené a odkysličené krve, která je rozváděna po celém těle. Cyanóza se často zhoršuje při tělesné námaze pacienta (intenzivní pláč novorozence, kojení novorozence atd.), kdy ji mohou doprovázet mdloby, slabost, ojediněle až ztráta vědomí. Bohužel někteří novorozenci cyanózou trpět nemusí, zvláště pokud je vada mírnější.
Často se může u pacientů vyskytnout dušnost, typicky po námaze (zvýšená dechová aktivita z důvodu nedostatku kyslíku v těle), která je velmi typická pro srdeční vady.
Dalšími příznaky jsou srdeční šelesty, které jsou způsobené například průtokem krve skrz otvor v přepážce mezi komorami nebo průtokem krve přes zúžené místo plicnice a mnohé další.
Cyanóza a srdeční šelesty jsou prvními a nejzřetelnějšími příznaky, které po dalším vyšetření vedou k diagnostikování Fallotovy tetralogie a její následné léčbě.
Méně častými příznaky zejména při menším postižení a následnou pozdní diagnózou jsou celkové neprospívání (opožděný tělesný růst a zpomalené zvyšování hmotnosti), paličkovité prsty (rozšířené poslední články prstů).
Glomerulonefritida - příznaky, projevy, symptomy
Onemocnění může probíhat zcela bez příznaků a odhaleno je pak pouze náhodně laboratorním nálezem v moči. V závislosti na konkrétním typu glomerulonefritidy se však objevují některé z následujících příznaků, buď samostatně, či spíše v různých kombinacích.
Může jít o příznaky celkové, zahrnující únavu, nucení na zvracení až zvracení a zvýšenou teplotu. Dále se uvádějí tupé bolesti v bedrech. Z důvodu zadržování tekutin vznikají otoky (jsou nejprve patrné na obličeji, především na víčkách) a zvyšuje se krevní tlak (příčina bolestí hlavy).
Nemocný močí méně (menší objem moči za den, než je obvyklé) nebo v závažných případech nemočí vůbec (anurie). Někdy může být v moči zřetelná přítomnost krve (makroskopická hematurie). V případě glomerulonefritid vznikajících na základě autoimunitní reakce (protilátky vznikají proti vlastním tkáním těla) mohou být přítomny i zdánlivě nesouvisející příznaky, jako např. kašlání krve.
Cysta prsu - příznaky, projevy, symptomy
Hlavním příznakem cyst je bulka nebo uzlíkovité zatvrdnutí různé konzistence a rozměrů v prsní oblasti. Bulky mohou být velice malé a téměř nehmatné, ale mohou nabývat i několikacen¬timetrových rozměrů. Prsa mohou být také bolestivá, zduřelá, zarudlá. U některých typů karcinomů dochází také ke krvácení z bradavek nebo bělavým výtokům z mlékovodu.
Dekompresní nemoc - příznaky, projevy, symptomy
Podle závažnosti se dělí nemoc z dekomprese na typ 1 s lehčím průběhem a na typ 2 s těžším průběhem a zvýšeným rizikem komplikací. Nejvíce bývají postiženy orgány s největším prokrvením (trávicí trakt, srdce, plíce)
U mírnější formy dochází k bolestem velkých kloubů (rameno, loket, koleno, kyčel). Na kůži se objevuje vyrážka. Je porušena citlivost (parestézie- brnění, mravenčení).
U těžší formy dochází k bolestem břicha, nechutenství, k bolestem na hrudi, dušnosti, kašli, selhávání srdce, bolesti hlavy a další neurologické příznaky, podle postižené struktury v mozku. Embolie do mozku vyvolává podle závažnosti závratě, křeče až ztrátu vědomí. Mohou být přítomny poruchy zraku, řeči, sluchu, celkovou dezorientací, poruchou hybnosti (paréza-snížená hybnost, až kvadruplegie- neschopnost pohybu všech končetin). Mohou se také vyskytnout trombózy (místní infarkty ve tkáních různého rozsahu).
Dekompresní nemoc často provází poškození uší (sluchu). Podle stavu ušního bubínku dochází k jeho ruptuře (při poškození bubínku nejčastěji zánětem středního ucha stačí k ruptuře bubínku i jen mírné zvýšení tlaku v malé hloubce) Poškození je však způsobeno spíše zvýšením tlaku než dekompresní nemocí.
Cytomegalovirus - příznaky, projevy, symptomy
Jak již bylo předesláno, infekce u zdravých lidí probíhá většinou bez zjevných klinických příznaků, protože zdravý imunitní systém si s virem lehce poradí. Jiná je však situace v případě jeho oslabení. Týká se to především transplantací orgánů a onemocnění AIDS.
Při transplantaci (přenos orgánu dárce do těla příjemce) se musí u příjemce orgánu provádět tzv. „imunosuprese“, což je záměrné oslabování imunitního systému, který tak nemůže útočit na transplantovaný orgán. Ten je totiž pro tělo cizí a imunitní systém by ho za normálních okolností napadal a tak by došlo k jeho zničení. Na druhou stranu je rizikem imunosuprese vyšší náchylnost k infekcím a závažnější průběh všech infekčních onemocnění. Tak je to i v případě cytomegaloviru, který je buď aktivován v oslabeném organismu, nebo bývá často přítomen i v transplan¬tovaném orgánu či transfudované krvi. Onemocnění pak může mít závažný průběh, objevují se horečky, snížená funkce jater a cytomegalovirová pneumonie (zápal plic) může být i smrtelná.
Při AIDS dochází k dramatickému ubývání lymfocytů a tak oslabování imunitního systému. Cytomegalová infekce je u AIDS nejčastější oportunní infekce (běžná infekce, která je pro zdravé jedince neškodná, ale u oslabených způsobí onemocnění). Nejčastější forma u AIDS je zánět sítnice (cytomegalovirová retinitida), dále může být postižení míšních nervových kořenů (polyradikulo¬patie), projevující se nejčastěji chabou obrnou (ochrnutím) končetin a poruchami jejich citlivosti, a bolestivý zánět periferních nervů (neuropatie). Pokud je postižen trávicí trakt, má postižený bolesti a potíže při polykání způsobené vředy ve stěně jícnu, při zánětu tlustého střeva (kolitida) trpí průjmy. Dále může cytomegalovirus způsobit i zánět slinivky břišní (akutní pankreatitida) či žlučníku (cholecystitida).
Dalším závažným problémem je cytomegalovirová infekce v době těhotenství. Někdy dochází během těhotenství, nejčastěji v posledním trimestru, k nové aktivaci latentní infekce a tím často i k nakažení plodu během porodu. U zdravých donošených dětí nejčastěji proběhne infekce bezpříznakově. U dětí nedonošených nebo s poruchou imunity však způsobit různá onemocnění, například zápal plic, zánět trávicího traktu či septické onemocnění (těžké systémové projevy). Naštěstí při reaktivované latentní infekci je pravděpodobnost postižení plodu relativně malá- asi 1%.
To, čeho se ale nejvíc bojíme, je prvotní infekce v době těhotenství, která je nejnebezpečnější v době prvního trimestru a ve více než 10% případů může způsobit vážná poškození plodu. Infekce plodu se nazývá tzv. „vrozená, kongenitální infekce“. Pokud se potvrdí, doporučuje se přerušení těhotenství. Vrozená infekce se totiž může projevit odumřením plodu, vznikem vrozených vad mozku, srdce či oka, poškození sluchu a psychomotorickou retardací (celkové zpomalení vývoje). Dále celkovou infekcí novorozence, která má za následek nízkou porodní hmotnost, žloutenku, chudokrevnost, krvácivé projevy, zvětšení jater a sleziny, zánět plic. Alarmující jsou výsledky nedávných studií, které prokázaly, že asi třetina žen u nás nemá proti cytomegaloviru vytvořené protilátky, a proto u nich hrozí výše popsaná rizika.
Jaterní cirhóza – DOPLNIT DO WEBU
Jaterní cirhóza může dlouhou dobu být bez příznaků (asymptomatická). Zpočátku jsou příznaky nenápadné a klasické příznaky se projevují až v pozdějších stadiích, kdy vzhledem k léčbě již bývá pozdě.
Klasické příznaky jsou často takové, že mohou znamenat více chorob, a tak nepadá podezření na cirhózu jater. Patří sem zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání a zácpa (obstipace), snížení libida, přerušení menstruačního cyklu (amenorea) a také výrazné hubnutí (kachexie).
Mezi již určité příznaky pro toto onemocnění, ale již v pokročilé fázi, patří následující. Trávicí potíže, nesnášenlivost některých jídel, tlak v pravém podžebří, plynatost, vyrážka břicha hrudníku – tzv. pavoučkové névy, zežloutnutí kůže, v posledních stadiích nemoci krvácení z jícnu – vychází ústy jako chrlení či zvracení velkého množství krve, projevy encefalopatie – snížení mozkové kapacity, konstrukční apraxie (porucha prostorového vnímání – nemocný není schopen sestavit jednoduchý obrazec ze sirek), třes končetin, zvětšení sleziny (splenomegalie), portální hypertenze (vysoký tlak krve v žilním systému jater – porta neboli vrátnice je hlavní žilou jater), vodnatelnost břišní (ascites).
Jaterní kóma – náhlé zhoršení cirhózy vedoucí k bezvědomí často končícímu smrtí.
Cushingův syndrom, Cushingova nemoc - příznaky, projevy, symptomy
Mezi hlavní příznaky Cushingova syndromu patří přibíraní na váze v důsledku trvale zvýšené hladiny cukrů v krvi (hyperglykémie). Tělesný tuk se ukládá především v oblasti břicha, krku a tváři.
V oblasti tváří vytváří typický vzhled měsíčkového obličeje. Ukládáním tuku v okolí krční páteře vzniká hrb (tzv. buvolí hrb). Na břiše a hýždích se větší zásoby tuku projeví jako kožní viditelné změny v podobě strií (šedorůžové, povrchové trhliny kůže, které nekrvácejí), způsobené rostoucím břichem. Některé pacienty břicho i bolí.
Další problémy spojené s vyšší hladinou cukru je zvýšený krevní tlak, možnost vzniku cukrovky a podobných příznaků s ní souvisejících jako neutišitelná žízeň a s ní svázaná vyšší potřeba močit. Zvýšené množství kortizolu může zesílit účinek mineralokortikoidů a tím narušit hospodaření s minerály. Mezi nimi převládá draslík nebo vápník jako důležitý stavební prvek kostí.
Ztráty vápníku mohou vést k osteoporóze.
K tomu všemu se přidružují psychické příznaky projevující se jako deprese, neurčité obavy, únava. Jsou pozorovány také bolesti hlavy a ztráta libida jak u mužů, tak u žen. Ženy mají k tomu poruchy menstruačního cyklu, zvýšené vypadávání vlasů a někdy i hirsutismus – zvýšený růst pigmentovaných chloupků (na tvářích, horním rtu, bradě a dalších lokalizacích). Hirsutismus je typický pro postižení nadledvin, tedy ne pro Cushingovu nemoc způsobenou nádorem hypofýzy. Jinak jsou příznaky obou velmi podobné.
U nádorů hypofýzy, které působí tlakem na zrakový nerv, může dojít k ztrátě části zrakového pole, což se projeví jako zúžený prostor v pohledu (jako bychom se dívali nějakou trubicí).
Connův syndrom, aldosteronismus - příznaky, projevy, symptomy
Nadledviny jsou sice orgány velice malé, ale mají nesmírně velký význam pro celé tělo. Jsou párovým orgánem trojúhelníkovitého tvaru umístěny retroperitoneálně (v zadní části břišní dutiny za pobřišnicí) nad oběma ledvinami. Tyto orgány produkují řadu různých hormonů- některé jsou v kůře, jiné ve dřeni. Ve dřeni jsou produkovány katecholaminy (adrenalin a noradrenalin), v kůře jsou produkovány glukokortikoidy, androgeny a mineralokorti¬koidy- aldosteron. Funkce aldosteronu spočívá v udržování iontové rovnováhy a tím se podílí i na hospodářství s vodou. Jeho působením dochází v ledvinách ke zpětnému vstřebávání sodíku a naopak vylučování draslíku. Zvyšuje tedy hladinu sodíku a snižuje hladinu draslíku v krvi. Jelikož spolu se sodíkem se pohybuje i voda, působí také zadržování vody v organismu, tím zvyšuje objem krve a tím i krevní tlak. Sekrece, produkce aldosteronu je závislá na sekreci hormonu reninu v ledvinách.
Důvody vzniku Connova syndromu, tedy primárního hyperaldosteronismu (primárního proto, že má původ přímo v nadledvinách) jsou často například benigní, tedy nezhoubný, růst nadledviny, především tedy z buněk produkujících aldosteron (tento nádor se potom nazývá aldosteronom). Nejčastějším důvodem, až e sedmdesáti procent, může být hyperplasie, neboli zbytnění a vysoká reaktivita obou nadledvin. Vzácně může k syndromu dojít na základě genetické mutace nebo zhoubného rakovinového bujení v kůře nadledvin. Vzácný druh primárního aldosteronismu má familiární výskyt, postihuje celé rodiny včetně dětí, které již od útlého věku mají velice vysoký krevní tlak. Dost často se příčinu nepodaří vůbec vypátrat, pak hovoříme o idiopatickém Connově syndromu.
Hlavní příznaky jsou vysoký krevní tlak a hypokalémie, tedy nízká hladina draslíku v krvi. Přidružuje se zvýšené pH krve, tedy metabolická alkalóza, jelikož ledviny více vylučují vodíkové kationty. Za této situace je snížena dostupnost kalcia pro tkáně a působuje symptomy jako u hypokalcémie (snožené hladiny kalcia). Vzácněji se projevuje i hypernatrémie, zvýšená hladina sodíku. Pacient by tedy měl navštívit lékaře, když zpozoruje potíže jako je časté močení (především v noci) a tím i větší pocit žízně, slabost, únava, křeče ve svalech, dočasné a přemisťující se ochrnutí, bušení srdce a výrazný puls, bolesti hlavy,** pocity brnění** a píchání ve svalech.
Primární hyperaldostero¬nismus je třeba odlišit od sekundárního. Ten vzniká jako následek jakýchkoli procesů, které zvyšují hladinu reninu v krvi (renin je hormon produkovaný ledvinami a má zásadní vliv na tvorbu, uvolňování a hladinu aldosteronu). Důvodem zvýšení hladin reninu může být například snížený průtok krve ledvinami, nízký krevní tlak nebo nízké hladiny sodíku v moči. Nejdůležitější a nejčastější příčinou je ale zúžení až ucpání ledvinných tepen, které odstupují přímo z aorty a zásobují ledviny krví. Patří sem ale i městnavé srdeční selhání, cirhóza jater, onemocnění ledvin a těhotenství.
Astigmatismus - příznaky, projevy, symptomy
Hlavním příznakem je neostré vidění a to jak na blízko tak i na dálku. Astigmatismus je také často spojen s dalšími očními vadami jako je krátkozrakost (myopie) a dalekozrakost (hypermetropie). Pacienti také nejsou schopni rozlišit kontrasty mezi různě zakřivenými řádky při kontrole speciálními tabulkami.
Achondroplázie - příznaky, projevy, symptomy
Jak již bylo řečeno, achondroplazie je zástupcem tzv. disproporcionál¬ního trpaslictví. Děti se rodí se zkrácenými proximálními (blíž k tělu) částmi končetin a relativně dlouhým, úzkým hrudníkem. Příznačná je velká hlava s prominujícím čelem. Porodní délka je jen o něco málo kratší, takže na první pohled není novorozenec příliš nápadný. S věkem se růstová retardace zvýrazňuje. Pacienti mají většinou normální inteligenci. Opožděný motorický vývoj je však pravidlem. Je způsoben sníženým svalovým napětím, problémy s balancováním velké hlavy, někdy se přidává ještě zúžení páteřního kanálu. Kosti lebky rostou abnormálně. To má za následek menší obličejovou část. Zuby jsou stěsnány. Kojenci (děti do jednoho roku života) mají nižší svalové napětí. I to je příčnou pozdějšího posazování a prvních krůčků. Postupem času se napětí svalů normalizuje. Pokud se tak nestane, mělo by být dítě vyšetřeno odborníkem. Může se jednat o útlak míchy. Některé klouby jsou omezeně pohyblivé, jiné naopak nadměrně. Pacienti mají problémy s páteří, dříve u nich nastává artróza kloubů.
Akromegalie - příznaky, projevy, symptomy
Vedoucím příznakem je zvětšení některých částí těla, hlavně prstů na rukou nebo na nohou do šířky (nikoliv do délky!). Také zvětšení nosu, předsunutí dolní čelisti a prohloubení „vrásek“ neboli rýh, které jdou po stranách nosu ke rtům, bývá nápadné.
Problémem je, že přestože člověka s akromegalií cizí člověk (např. lékař, který vidí pacienta prvně) rozpozná pouhým okem, přichází se na tuto nemoc pozdě.
Důvodem je pozvolný rozvoj změn, kterých si blízké okolí nevšimne, pokud je s pacientem ve styku denně (někdy však ani praktický lékař neodhalí akromegalii).
Pacient může mít dále zvětšený jazyk, rozestoupené zuby (stane se, že si toho všimne zubař a pošle pacienta k endokrinologovi) a zvýšenou tvorbu kazů. Často se pacienti potí a mají bolesti kloubů, což souvisí s rozvinutou artrózou na podkladě zvětšování chrupavek. Trpí bolestmi hlavy, které se dají pomocí léků jen špatně ovlivnit (to může být i u ostatních nádorů hypofýzy).
Když je nádor spjat i s produkcí prolaktinu, ženy pak mají poruchy menstruačního cyklu. 20% akromegaliků má zároveň cukrovku nebo je na její hranici. Častější je i výskyt vyššího krevního tlaku.
Na počátku onemocnění mají nemocní větší svalovou sílu (růstový hormon je zneužíván k dopingu u sportovců), v pokročilejších stádiích síla naopak klesá a pacienti popisují slabost.
Prolaktinom - příznaky, projevy, symptomy
Prolaktin ve zvýšeném množství působí proti funkci pohlavních žláz. U žen to znamená poruchy menstruačního cyklu a sterilitu, někdy se u nich může objevit i mléko z prsní žlázy.
U mužů způsobuje pokles sexuálního apetitu, potence a tvorby spermií, obvykle však nedojde k jejich úplnému vymizení (takže nehrozí tolik sterilita jako u žen). Zvětšení prsů u mužů se vyskytuje výjimečně. Pokud se u chlapců vyvine prolaktinom již v pubertě, dojde k zástavě pubertálního vývoje.
Jestliže lékař náhodně zachytí v krvi (třeba při jiném vyšetření) vyšší hladinu prolaktinu, nemusí to ještě notně znamenat, že má pacient prolaktinom, protože vyšší hladinu způsobují i jiné faktory (stres, přehřátí organismu např. v sauně, kojení, těhotenství, některé léky apod.), rozhodujícím vyšetřením je magnetická rezonance mozku.
Cushingova nemoc - příznaky, projevy, symptomy
Hlavním příznakem je změna v rozložení tělesného tuku – zvětší se břicho, zakulatí se obličej a na zádech se vytvoří hrb. Nohy a ruce zůstávají nezměněné, ale kontrastují se zbytkem těla.
Další příznaky nemusí být vůbec vyjádřeny. Nemocný může být unavený a bez nálady. Nadbytek kortizolu způsobuje také osteoporózu, změny na kůži, u žen poruchy menstruačního cy¬klu.
Albinismus - příznaky, projevy, symptomy
Jak již bylo rozebíráno výše, u albinismu chybí melanin. To se projevuje změnou barvy kůže, která má bělavě růžovou barvu (na povrch totiž prosvítají kapiláry). Vlasy i chlupy mají bílou barvu. Oči mají červenou barvu, což je podmíněné tím, že v duhovce také prosvítají kapiláry a větší krevní cévy. Proto je duhovka růžová až červená.
Mezi další příznaky patří snížená zraková ostrost, dále škubání očí (nystagmus), šilhání (strabismus), porucha trojrozměrného vidění, fotofobie (nemocní se vyhýbají ostrému slunci). Dále se mohou vyskytovat výpadky zorného pole a jiné zrakové poruchy.
Albinismus se vyskytuje ve třech základních variantách.
Generalizovaný (okulokutánní) albinismus se vyskytuje po celém těle, postižena je celá kůže, vlasy a oči.
Okulární albinismus je forma, kdy jsou postiženy jen oči, přičemž kůže i vlasy mají normální barvu.
Albinismus parciální (částečný) má odlišný typ dědičnosti (autozomálně dominantní, kdy stačí jen jeden poškozený chromozom k projevu onemocnění) a projevuje se jen na ohraničených, různě rozsáhlých úsecích kůže a okrscích vlasů. Oči nejsou postiženy.
Ne všechny bílé skvrny na těle jsou ale parciální albinismus. Je nutné od něho odlišovat podobné jednotky, které se vyznačují ztrátou pigmentu v části kůže. Je to vitiligo, což je ztráta melanocytů v okrsku kůže z různých příčin, a dále leukoderma, kdy dojde ke ztrátě pigmentu v důsledku proběhlého kožního zánětu. Tyto jednotky jsou nepoměrně častější než parciální albinismus, což je porucha čistě vrozená a velmi vzácná.
Chybění pigmentů se však nevyskytuje jen u člověka. Například některé rostliny mají na listech bílé fleky či žíhání, kde bílá místa neobsahují chlorofyl. To je také porucha pigmentů. Albinismus můžeme nalézt i mezi živočichy, velmi častý je například u bílých pokusných králíků a myší.
Žlutá zimnice - příznaky, projevy, symptomy
Inkubační doba (doba od nákazy k prvním příznakům) bývá nejčastěji 5–6 dní. Onemocnění probíhá ve dvou stádiích. První stádium se projevuje horečkou, třesavkou, bolestí v bederní oblasti. Teplota většinou vystoupá na 40 stupňů Celsia a trvá 3–4 dny. Obličej a jazyk získají tmavě červenou barvu a oči se „podlijí krví“ (začervenalé spojivky). Dále mohou být závratě a zvracení. Po tomto prvním stádiu se postiženému většinou na pár hodin uleví a horečka ustoupí. To však netrvá dlouho a teplota opět stoupne, celkový stav se začne rychle zhoršovat, obličej získává bledou barvu, postižený zvrací natrávenou krev (zvratky mají díky tomu černou barvu). Dochází k vážné poruše ledvin a jater. Játra bývají zvětšená a na dotek bolestivá. Právě porucha jaterních funkcí má za následek žloutenku, která je pro toto onemocnění typická a podle níž také dostala jméno.
Žlučové, žlučníkové kameny - příznaky, projevy, symptomy
Je třeba odlišit stav, kdy kámen pouze „sedí“ ve žlučníku a nijak se nepohybuje od stavu, kdy už ze žlučníku vycestoval a postupuje vývody k tenkému střevu.
„Sedící“ kámen nemusí působit žádné obtíže a tak se na jeho přítomnost mnohokrát přijde až u patologa, ke kterému se pacient dostal ze zcela jiného důvodu. Ale jsou stavy kdy i „sedící“ kámen komplikuje život svému majiteli. Pak pozorujeme krátkodobé příznaky: nevolnost, nadýmání, zvracení po dietní chybě (příliš tučná strava).
Jiná situace nastává, když se kámen pohybuje vývody. Vývody jsou trubičky určitého průměru, ten je kamenem roztahován, sliznice vývodu je poškozována a reaguje reflexivním stažením (spazmem) a pacient pociťuje záchvatovitou bolest pod pravým žeberním obloukem, která vystřeluje až pod pravou lopatku – žlučníkovou koliku. Bolest je provázena zvracením, celkovou schváceností, zrychleným tepem (tachykardie), zrychleným dechem (tachypnoe) a poklesem krevního tlaku (hypotenze).
Atopický ekzém - příznaky, projevy, symptomy
Atopický ekzém je zánětlivé kožní onemocnění, projevující se suchou pokožkou, zarudnutím, zduřením a svěděním.
Může však přejít i do formy mokvajících pupínku, kde je riziko zanesení infekce podstatně větší.
Většinou se objevuje již v kojeneckém věku a v dospělosti vymizí. Příznaky se liší podle toho, v jaké formě se ekzém vyskytuje. Formy máme tři, a to kojeneckou, dětskou a formu dospělých.
Kojenecká forma atopického ekzému
Většinou se objevuje kolem 3. měsíce od narození. Projevuje se červenými pupínky až puchýřky s šupinami nebo mokváním na tvářích, bradě, trupu, končetinách či hlavě. Ekzém je velice svědivý a pro děti nepříjemný. Kojenci jsou neklidní a často se probouzí ze spánku.
Dětská forma atopického ekzému
V tomto období již začíná uložení ekzému odpovídat typickému výskytu. Tzn., že se objevuje v loketních a podkoleních jamkách, pod hýžděmi, popř. na rukou a nohou.
Ekzém se začíná projevovat několika stupni postižení. Od hrubé, suché pokožky může velice snadno přejít přes puchýře k mokvajícím skvrnám a poté k praskajícím šupinám. Kolem sedmého roku věku se asi u 50% ekzém zhojí.
Forma atopického ekzému u dospělých
Tento druh buď přetrvává z dětství, nebo může vzniknout až v dospělosti. Místa postižení jsou podobná dětské formě, výjimečně může být navíc postižena kůže obličeje a krku.
Břišní tyfus - příznaky, projevy, symptomy
Inkubační doba (od nakažení k projevení se prvních příznaků onemocnění) je u břišního tyfu 7–21 dní, obvykle 14. Při neléčení trvá nemoc 4 týdny. Břišní tyfus se začíná projevovat náhlým nástupem vysoké horečky (39–40˚C) se zimnicí, nechutenstvím, nevolností, kašlem, pacient postupně chátrá. Pacient může být v horečce agresivní, snaží se utéct z postele, nebo naopak, je schvácen a podřimuje. K horečce se přidá trvalá bolest hlavy (od toho vznikl také starý český název pro onemocnění – hlavnička). Při pohledu na pacienta vidíme, že má suchou bledou kůži, oschlý jazyk pokrytý hnědým povlakem, který se čistí od hrotu ve tvaru písmena V nebo W. Také na dásních a zubech má pacient hlenový povlak. Jelikož se bakterie množí ve střevech pacienta, jeho břicho je lehce vzedmuté, může být citlivé na dotek, hlavně v pravém podbřišku. Asi u poloviny nemocných dochází také ke zvětšení jater a sleziny, také v důsledku množení se bakterií. Některým nemocným se na kůži břicha objeví začátkem druhého týdne onemocnění růžové skvrnky (tyfová rozeola). Průjem nebývá většinou přítomen, spíš zácpa, je také přítomna nízká frekvence srdeční akce. Ve čtvrtém týdnu vysoké horečky poklesnou, pacient se ,,probouzí“, má hlad a žízeň a nový zájem o okolí.
U dětí onemocnění probíhá urychleně, a u starých lidí je často komplikováno přidruženými obtížemi.
U některých nemocných dochází po 30 dnech k opakování onemocnění, se stejnými, ale urychlenými příznaky.
2–5% nemocných, hlavně ženy ve středním věku s předchozími žlučníkovými potížemi, se stává nosiči onemocnění. Znamená to, že se u nich již příznaky onemocnění neobjevují, ale v jejich žlučníku nadále žijí salmonely, které se stolicí vylučují a mohou tak být nebezpečni pro své okolí.
Paratyfus typu A se projevuje jako lehce až středně těžce probíhající břišní tyfus, může také vyvolávat i stejné komplikace, které u tohoto onemocnění ale bývají méně časné. Častější jako u tyfu ale bývá návrat onemocnění, ke kterému dochází hlavně při nedodržení terapie.
Paratyfus B se může vyskytovat ve dvou formách – tyfoidní nebo gastroenterické. Tyfoidní forma se, podobně jako tyfus, projeví hlavně horečkou, která mívá větší denní kolísaní než tyfová horečka. Příznaky jsou velmi podobné jako u břišního tyfu, liší se akorát přítomností oparu na rtech, a také zrychlenou frekvencí akce srdeční.
Gastroenterická forma se projeví již po několika hodinách po nakažení vodnatými, někdy zeleně zbarvenými průjmy, bez příměsi hlenu a krve.
Projevům paratyfu C dominuje horečka a zánět dýchacích cest, u tohoto onemocnění nedochází ku postižení trávícího traktu.
Syndrom mrtvého plodu IUFD - příznaky, projevy, symptomy
Nejčastější stížností u těhotných po 20. týdnu je absence pohybů plodu, dále pocit úbytku tělesné hmotnosti, zmenšení velikosti prsů, krvavý vodnatý výtok nebo křeče v podbřišku. Stagnuje růst výšky děložního fundu a při vyšetření není zachycena srdeční akce plodu. Nejspolehlivější diagnostickou metodou představuje ultrazvukové vyšetření, které dovoluje detekovat srdeční aktivitu embrya již v 5.–6.týdnu. Chybění srdeční akce potvrzuje diagnózu IUFD. Nezbytná je verifikace nálezu druhým, nezávislým, ale zkušeným pozorovatelem.
Symptomy, příznaky plicní embolie
• náhle vzniklá silná dušnost
• promodrání
• kašel (někdy i s příměsí krve)
• bolesti na hrudi (ZEJMÉNA PŘI NÁDECHU)
• pocení
• náhle vzniklá bolest zvětšující se při dýchání, kašli
• zrychlená srdeční frekvence
• nízký arteriální tlak krve
• zvýšení centrálního žilního tlaku (CŽK) s klinickým projevem naběhlých žil na krku
• na EKG jen v 50% patologické změny - S I-Q III, sklon elektrické osy doprava, inkompletní blok pravého Tawarova raménka - změny jsou nespecifické a přechodné, posun přechodné zóny R/S vlevo, zvýšený úsek ST nebo negativní T ve V1-V2, P-pulmonale, sinusová tachykardie, FIS, vhodné srovnání se starším EKG
Panická porucha - příznaky, projevy, symptomy
Psychické
• Pocit ohrožení
• Pocit napětí
• Strach
• Nadměrné obavy a starosti, katastrofické myšlenky a představy
• Obtíže s koncentrací
• Nespavost
• Nadměrná bdělost a ostražitost
• Ospalost
• Lekavost
• Podrážděnost
• Pocit vnitřního chvění
• Pocity odcizení nebo neskutečna sebe nebo okolí
• Pocit únavy
• Neschopnost odpočívat
• Záchvaty panické hrůzy
• Úzkost z očekávání
• Spánkové problémy
Tělesné symptomy
• Napětí ve svalech
• Zkrácení dechu, zrychlené dýchání nebo pocity nedostatku dechu
• Bolesti v zádech, hlavy, ve svalech, páteře
• Třes, cukání, roztřesenost
• Zvýšená únavnost
• Závratě
• Píchání v hlavě
• Bušení srdce, rychlý tep
• Tíha nebo svírání na hrudi
• Pocení
• Červenání nebo blednutí
• Časté močení
• Průjem nebo zácpa
• Nadýmání a větry
• Nechutenství nebo naopak nutkání se přejíst
• Sucho v ústech
• Tlaky v žaludku, v břiše, víření v žaludku
• Říhání a návrat »kyseliny« do jícnu
• Pocity na zvracení
• Mravenčení rukou, předloktí, rtů, nohou
• Obtíže s polykáním
• Sevření v krku (»knedlík v krku«)
• Píchání u srdce
• Mžitky před očima, rozmazané vidění
Laboratorní příznaky dlouhodobého nadužívání alkoholu
• GMT - gama-glutamyltransferáza (0,1 - 0,8 µkat/l, u žen méně), hladina při chronickém abuzu alkoholu časem klesá! U alkoholiků je často GMT kombinováno se zvýšeným ALT.
• ALP - alkalická fosfatáza (0,6 - 2,2 µkat/l) je zvýšena.
• CDT - karbohydrát deficientní transferin (hodnota nad 6% svědčí pro abuzus, norma pod 2,6%).
• IgA (nespecifické, je zvýšené při alkoholických cirhózách).
• Bilirubin v séru (lehce zvýšená koncentrace).
• Často zvýšené hodnoty kyseliny močové, choolesterolu, triacylglycerolů.
• Krevní obraz: makrocytární anémie, trombocytopenie.
• Snížená kyselina listová, množství vitamínu B1 (thiaminu).
• Zvýšená hladina gamaglobulinů.
• Makrocytární anémie.
• Zvýšená hladina cholinesterázy.
• Střední objem erytrocytů kolem 98-100.
• Porucha srážlivosti krve (v rámci dysfunkce vytváření srážecích faktorů játry).
• Mezi nespecifické hodnoty také řadíme ALT a AST (popis a hodnoty viz zde). U alkoholika by měl být poměr AST:ALT nad 2.
Otrava rtutí - příznaky, projevy, symptomy
Akutní otrava
Při masivní expozici parám kovové rtuti nebo aerosolu dochází k akutnímu poškození dýchacích cest různého stupně a rozsahu (až toxický otok, tedy edém plic). Po požití rozpustných anorganických solí (sublimát, oxycyanát) jsou příznaky poškození trávicího traktu (bolesti, zvracení, průjem s příměsí krve, šok), po latenci 1 - 3 dnů projevy ledvinové dysfunkce (polyurie - tedy nadměrný výdej moči, poté oligurie až anurie - tedy zpomalení až zástava močení) s příznaky kolitidy a stomatitidy (po resorpci sliznicí či kůží jsou projevy renální insuficience obdobné). Fenylrtuť a metoxyetylrtuť mohou způsobit poškození v místě styku s kůží nebo sliznicí, při inhalaci dochází k poškození plicní tkáně. Mezi akutní a chronickou intoxikací alkylsloučeninami rtuti nejsou žádné ostré rozdíly.
Chronická otrava
Při chronické expozici parám kovové rtuti je kritickým orgánem mozek (příznaky se zpočátku podobají neurastenickému syndromu - slabostí, únavou, bolestmi hlavy, závratěmi, nechutenstvím, poklesem hmotnosti, poruchami trávení - jde o tzv. mikromerkurialismus). Později se vyvíjí charakteristická trias příznaků - gingivitis, tremor (jemné svalové chvění přerušované hrubším třesem, třes je intenčního charakteru tzn. že je horší při cílení na předmět, třes se projevuje i při psaní, postihuje prsty, rty, jazyk, oční víčka). Je přítomen eretismus (tj. změna chování, výbušnost nebo deprese a ztráta paměti). Chronická otrava výhradně anorganickými sloučeninami rtuti je málo pravděpodobná a zahrnuje většinou i expozici parám elementární rtuti (popsán byl nefrotický syndrom - tedy závažné poškození ledvin, zvýšená sekrece slin, záněty dásní).
U malých dětí byla popsána "růžová nemoc" (akrodynie) po aplikacích rtuťových mastí patrně jako projev senzibilizace (exantém - vyrážka, zimnice, otoky, loupání kůže, vypadávání vlasů, ulcerace - vředovatění, hyperkeratózy a hyperplazie na periferii končetin). Při vzácné chronické intoxikaci fenylrtutí převládá postižení ledvin (proteinurie) a jater.
Kritickým orgánem při chronické perorální či inhalační expozici alkylrtuti (metylrtuti, etylrtuti) je mozek a mozeček - s latencí týdnů až několika měsíců začíná brnění konců rukou (prsty) a dysestézie, postupně se přidává porucha cílených pohybů (ataxie), sakadovaná řeč, apraxie (nešikovnost ruky) při drobných pohybech prstů a koncentrické zužování zorného pole často provázené korovou hluchotou, úporné thalamické bolesti, stavy agitovanosti střídající se se stavy apatie při dlouho zachovaném vědomí, později dochází k poruchám polykání.
Při tradované "minamatské nemoci" (intoxikace metylrtutí) byly zaznamenány pre- i postnatální intoxikace s výrazným postižením nervového systému dětí. Ze rtuti a všech jejích sloučenin se považuje za možný lidský karcinogen pouze metylrtuť.
Chronický únavový syndrom - příznaky, projevy, symptomy
Chronický únavový syndrom obvykle začíná náhle, zdánlivě bez zjevné příčiny. Nemocní si stěžují zejména na neadekvátní únavu, která nekoreluje s prováděnými úkony a denní činností. Spánek a odpočinek ovládá celý den nemocného a přitom nepřináší úlevu. Častá je i progrese onemocnění do té míry, že dotyčný již není schopen vstát z lůžka a normálně fungovat, až si nakonec musí zařídit pracovní neschopnost.
Pracovní neschopnost může mít několik týdnů, měsíců i let a v závažných případech se do pracovního procesu již někteří jedinci nevrátí nikdy. Syndromem trpí častěji ženy ve středním věku, což je vysvětlováno jako vyšší pracovní vytížení žen v práci, a poté i v domácnosti a v péči o rodinu.
Vedle únavy se pak mohou objevit i bolesti v hrdle, zduřelé krční uzliny (což bylo dříve připisováno právě infekci virem EBV), bolesti hlavy a svalů (proto dříve označení myalgická encefalomyelitida), bolesti kloubů, poruchy spánku (nespavost či zvýšená spavost-hypersomnie), závratě, podrážděnost a mnohé další.
Příznaky mnohočetného myelomu, plazmocytomu - příznaky, projevy, symptomy
Mnohočetný myelom má velmi pestré a různorodé příznaky, takže v příznacích nemoci se pacient od pacienta liší.
• př. způsobené cytokiny myelomových buněk
• př. způsobené monoklonálním imunoglobulinem
• př. způsobené útlakem fyziologické krvetvorby myelomovými buňkami
• patofyziologicky méně jasné příznaky mnohočetného myelomu
Některé vybrané klinické příznaky mnohočetného myelomu:
1) Bolesti kostí způsobené osteolýzou
Bolesti kostí způsobené buď difúzní, nebo ložiskovou osteolýzou jsou nejčastější příznaky choroby.
Pacienti si nejčastěji stěžují na bolesti v bederní páteři, která je nejvíce zatěžována, takže zmenšení pevnosti obratle na podkladě myelomové osteolýzy zde rychle vede k patologické kompresivní fraktuře. Není to však pravidlem, choroba se může projevit bolestivou osteolýzou kterékoliv kosti v těle. Nejlépe zřetelná jsou ostře ohraničená osteolytická ložiska v lebce.
Nejčastějším anamnestickým projevem mnohočetného myelomu jsou bolesti v bederní páteři, způsobené kompresivními frakturami obratlů.
Typickým rentgenovým obrazem jsou tedy vícečetná osteolytická ložiska a dále patologické fraktury. Méně častým nálezem je pouhá osteoporóza bez osteolytických ložisek, kde jedině myelogram může odlišit primární osteoporózu od myelomem podmíněné osteoporózy. Někdy snad může v diferenciální diagnóze příčin osteporózy pomoci MR.
Proto u každého pacienta s déletrvající bolestí v oblasti páteře nebo se zhoršením již dlouhodobé bolesti páteře by se mělo provést rentgenové vyšetření. Pokud bolesti skeletu trvají více než jeden měsíc a rentgenové zobrazení neodhalí příčinu bolesti, mělo by se provést zobrazení metodou MR. Vystupňovaná osteolýza způsobuje hyperkalcemii.
2) Infekce způsobené imunosupresí
Porucha imunity a opakované infekce, které mají často závažnější a delší průběh, než podobné infekce mívaly u pacienta dříve, jsou dalším typickým projevem nemoci.
Zpočátku dominuje porucha B-buněčné, později se začne projevovat i porucha T-buněčné imunity. Defekt B-buněčné imunity způsobuje omezenou produkci funkčních imunoglobulinů. Jejich deficit se s progresí nemocí postupně prohlubuje. Pacienti s mnohočetným myelomem mají tedy snížené koncentrace fyziologických polyklonálních imunoglobulinů a jejich schopnost tvořit odpovídající imunoglobulin po antigenní stimulaci je velmi omezená. Tyto pacienty je možno očkovat, avšak účinnost očkování je u pacientů s aktivní nemocí menší. Při závažných infekcích je proto nutno podávat imunoglobuliny nitrožilně v terapeutických dávkách. Podobně výraznou poruchu tvorby protilátek jako pacienti s mnohočetným myelomem mají pacienti s chronickou lymfatickou leukemií.
Proto u pacientů s opakovanými infekcemi, či závažnějším průběhem infekcí, než bývalo dříve u nich obvyklé, neboli u pacientů s projevy imunosuprese by měly být zvažovány mimo jiné a tyto dvě choroby a měla by se provést vyšetření, která by toto podezření případně potvrdila či nepotvrdila.
3) Chudokrevnost (anémie) a případně i pancytopenie
Anemie, trombocytopenie a leukopenie s odpovídajícími klinickými příznaky mohou být rovněž projevem mnohočetného myelomu. Jsou způsobeny nejen mechanickým útlakem nádorovou tkání, ale i vlivem působení cytokinové sítě.
4) Motorická a senzitivní polyneuropatie způsobená monoklonálním imunoglobulinem
Častým projevem jsou difúzní bolesti končetin způsobené polyneuropatií senzitivních vláken, zatímco postižení motorických vláken je vzácné.
5) Myelomová nefropatie
"Myelomová ledvina" může vést až k závažné renální insuficienci s nutností chronické dialyzační léčby. Poruchy funkce ledvin způsobují převážně monoklonální lehké řetězce. Ty díky své malé molekule volně procházejí glomerulární membránou. Fyziologicky jsou vstřebávány buňkami proximálních tubulů. V těchto buňkách jsou rozkládány na aminokyseliny a předávány do krve. Při velkém množství lehkých řetězců v tubulech dochází jednak k tubulárnímu funkčnímu poškození, jednak tyto řetězce začnou vytvářet odlitkové válce v distálním tubulu a sběrných kanálcích. Tímto způsobem vedou k ireverzibilnímu poškození ledvin (proto při diagnostistice mnohočetného myelomu musí být postupováno velmi rychle!). Z uvedeného mechanismu je také jasné, že nedostatečná diuréza a zvýšená koncentrace moče v ledvinách urychluje selhání ledvin.
Proto každý člověk, u něhož je zjištěna vyšší koncentrace bílkoviny v moči, než je obvyklé, by měl mít vyšetření cílené na přítomnost monoklonálního imunoglobulinu a při jeho potvrzení další vyšetření s cílem potvrdit či nepotvrdit mnohočetný myelom.
6) Poruchy hemostázy
Poruchy hemostázy mohou způsobit život ohrožující komplikace při operaci či úrazu. Nejčastější poruchou je závažná trombocytopatie u pacientů s tvorbou lehkých řetězců, ale nejen u nich. Lehké řetězce adherují na povrchu trombocytů a interferují s jejich funkcí. Pokud na tuto možnost u pacientů s myelomem nemyslíme a nenecháme vyšetřit agregaci trombocytů, pak trombocytopatii nezjistíme.
V případě, že pacienti s mnohočetným myelomem se chystají na operaci, požadujeme mimo klasická vyšetření (fibrinogen, INR, APTT, Tč také vyšetření agregace trombocytů). Pokud jsou tyto testy patologické, je vhodné, aby specialista na hemokoagulaci zhodnotil vyšetření a zhodnotit míru rizika krvácení.
7) Hyperviskozita (zvýšená viskozita krve)
K závažné poruše koagulačních mechanismů, projevující se purpurou, ekchymózami, krvácením do trávicího ústrojí nebo naopak trombózou (třeba venae centralis retinae), může dojít při vzestupu viskozity krve. Hyperviskozita je sice nejčastější u monoklonálních IgM-gamapatií, může však vzniknout i u gamapatií typu IgG nebo IgA na podkladě velmi vysoké koncentrace monoklonálního imunoglobulinu. Další příčinou hyperviskozity může být řetězení monoklonálních IgA- a IgG-imunoglobulinů.
Projevy hyperviskozity jsou nejlépe viditelné na očním pozadí, kde tvoří takzvaný "fundus paraproteinemicus".
Kritéria pro stanovení diagnózy mnohočetného myelomu
Vždy musí být přítomná nejméně jedna dysfunkce či poškození orgánu způsobené mnohočetným myelomem:
• (C - calcium) zvýšená hladina kalcemie nad 2,8 mmol/l či nad horní limit
• (R - renal) renální insuficience s kreatininem nad 176,8 mmol/l (2 mg/ml)
• (A - anemia) anemie, hemoglobin pod 100 g/l nebo 20 g/l pod dolní limit normy
• (B - bone) osteolytické kostní destrukce nebo osteoporóza
Otrava klobásovým jedem, botulismus - příznaky, projevy, symptomy
alimentární botulismus, otrava klobásovým jedem, otrava botulotoxinem, kojenecký botulismus, střevní botulismus, traumatický botulismus, botulismus zranění, ranný botulismus, raný botulismus, dětský botulismus, botulismus dítěte, dětský botulismus u dospělých, neurčený botulismu
Botulismus se projevuje postupnou paralýzou (obrnou) svalů, která začíná na hlavě a postupně se rozšiřuje směrem dolů a objeví se za 6– 72 hodin po požití jídla s obsahem jedu.
Objeví se suchost v ústech, chrapot, polykací potíže, neschopnost artikulovat. Postižený má zdvojené a mlhavé vidění, není schopen zaostřit na blízko či na dálku, zužuje se jeho zorné pole. Obličejové svaly má oslabené, nemocen nemá žádný výraz v obličeji (hypomimie). Má pokleslá oční víčka a postupně se rozvíjí také šilhání, zornice je rozšířena a nereaguje stažením na osvětlení.
Postupně, s rozšiřováním otravy, dochází k obrně měkkého patra, vymizí dávivý reflex, nastává úporná zácpa a poruchy močení. Postižený cítí slabost v končetinách.
Nejzávažnějším příznakem je obrna dýchacích svalů, která vyžaduje okamžité napojení postiženého na podporu dýchání, neboť u něj hrozí udušení.
Pacient trvale zůstává při vědomí, se zhoršujícím se stavem v něm narůstá úzkost.
Tělesná teplota u otrav botulotoxinem nebývá zvýšena.
Cluster headache - příznaky, projevy, symptomy
Jde vždy o ataky velmi silných až nesnesitelných bolestí, které jsou striktně jednostranné (narozdíl od migrény!), lokalizováné periorbitálně (supraorbitálně až temporálně - tedy nejč. nad okem, v oblasti oka a kolem spánků), charakterem jsou palčivé, ostré. Bolesti jsou tak silné, že v krajním případě mohou vést ke spáchání sebevražedného pokusu. Jednotlivá ataka začíná akutně a dosahuje vrcholu během 10 až 15 minut, celkem pak trvá 15 až 180 minut, během 24 hodin se ataky mohou opakovat a vyskytují se jednou až osmkrát denně (z toho důvodu se nazývají cluster - tedy hrozen, hroznovité nakupení. Nejčastěji se nakupení vyskytují na jaře a na podzim.
Zajímavým poznatkem je, že jednotlivé ataky se vyskytují velmi často ve stejnou denní či spíše noční dobu, což svědčí o možnosti alterace vnitřního pacemakeru (vnitřních biologických hodin).
Z dalších doprovodných symptomů, které budou v přehledu zmíněny i níže jde pak o překrvení spojivky, zúžení zornice, částečný pokles víčka (semiptózu), otok víčka, zduření nosní sliznice s výtokem vodnatého sekretu z jednoho nosního otovru, pocení na apostižené tváři.
Záchvaty atak se vyskytují často v noci a na rozdíl od neuralgií, za něž je erytroprozopalgie (CH) často nesprávně zaměňována, nutí postiženého k přechází nebo alespoň ke stoji, což stav subjektivně zmírňuje.
Doprovodné jevy jsou výrazem hyperaktivity parasympatiku (lakrimace, kongesce nosní sliznice, Hornerův syndrom atd.). Během záchvatu je nemocný neklidný, jak již bylo zmíňěno, často chodí po místnosti a drží si hlavu, někdy i křičí a volá o pomoc. Prakticky každý nemocný popisuje své bolesti jako nejhorší, které kdy prožil, a po záchvatu jsou nemocní značně vyčerpáni fyzicky i psychicky.
Stav nedoprovází nevolnost, zvracení (u migrény ano), nejsou poruchy zraku ani zorného pole, je negativní rodinná anamnéza (stav se nevyskytuje v rodině), ataky nebývají vyvolány potížím určité potraviny, ale naopak mohou být vyvolány požitím alkoholu.
V neurologickém nálezu vidíme během atak, ale i mimo ně otok víček, mírný Hornerův syndrom, citlivost karotid.
Nitroglycerin, alkohol a histamin mohou vyvolávat ataku CH - vedou tedy ke zhoršení stavu!
Pokud si chceme potvrdit teorii, že se u pacienta jedná o CH, provedeme zkoušku, kdy podáme mu NTG (nitroglycerin) sublinguálně (pod jazyk), čímž záchvat bezpečně vyvoláme.
Žaludeční a dvanáctníkové vředy - příznaky, projevy, symptomy
Jak žaludeční, tak i dvanáctníkový vřed, se nachází v trávicí trubici, kterou prochází jídlo přijímané člověkem. Z tohoto důvodu vykazují i bolestivé příznaky, u obou těchto typů vředů, určitou závislost na jídle.
Jestliže člověk jí, tvorba žaludečních šťáv se přirozeně zvyšuje a je využívána, na natrávení potravy. Za normálních okolností, chrání žaludeční sliznici hlen a kyselé šťávy tak poškození sliznice, ani bolest nezpůsobují. Pokud, je ale výše popsaný proces rovnováhy a ochrany narušen, je žaludeční šťávě sliznice přímo vystavena, což vyvolává, kromě zhoršování vředu i bolestivou odezvu, která je dominantním příznakem nemoci. Bolest nemocný pociťuje nejčastěji v okolí nadbřišku.
U dvanáctníkového vředu se bolest objevuje nalačno. Nejčastěji po dvou a více hodinách od posledního jídla. Zmírní se opět po najezení. Bolest nemocného často budí i v noci. Mnohdy jsou přítomny i projevy překyselení, jako pálení žáhy, pocit kyselosti v ústech, nebo dokonce zvracení žaludečních šťáv. Pacient, ve snaze vyhnout se bolesti, hodně jí a tak přibírá na váze.
Žaludeční vředy bolí naopak brzy po jídle a to většinou do dvou hodin. Lze také říci, že čím blíže ústní dutině je vřed lokalizován, tím dříve se bolest projeví. Nemocný se mnohdy bojí najíst a hubne. U žaludečního vředu mohou být přítomny i zažívací potíže, jako je nechutenství, říhání nebo nucení na zvracení.
U vředové choroby je typický sezónní rytmus obtíží, které jsou nejčastější na jaře a na podzim, v mezidobí se nemocný cítí zcela zdráv.
Akutní vzplanutí obtíží trvá týden nebo i několik týdnů, a pacienta v tomto období obtěžují denně.
Nemocný někdy nemusí o vředu vůbec vědět a ten se výjimečně projeví náhle, až v podobě některé, z níže popsaných, komplikací této choroby.
Je třeba také poznamenat, že velikost vředu nebývá nijak úměrná jeho projevům.
ALKOHOLICKÉ PSYCHÓZY
Delirium tremens - příznaky, projevy, symptomy
Je to jakési "šílenství z nedodání alkoholu mozku", který je na něm závislý. Vyskytuje se u několikaletých abuzérů ("nadužívačů") alkoholu. Nejčastěji však u pijáků lihovin. Vzniká častěji v noci a vyšší pravděpodobnost je u člověka, který má v tu chvíli z nějakého důvodu horečku. Stav je provázený tělovými a zrakovými halucinacemi. Osoba má pocit, že po ní lezou malá zvířata a hmyz. Ti se po něm vrhají a chtějí jej napadnout. Místo tapety vidí pavučiny s pavouky, které nemocný odhání. Během deliria je zvýšená hranice sugestibility (ovlivnitelnost slovem - viz část z psychiatrického oddělení). Ze somatických projevů je to třes celého těla, zrychlený tep. Strach střídá euforii, stižený člověk je dezorientován místem a časem, ne vlastní osobou (neví kde je a kolik je hodin, ví ale kdo je). Delirium vzniká náhle, někdy v souvislosti s epileptickým záchvatem (u 1/3 lidí). Může trvat i 2-5 dní. Nebezpečný je stav tím, že nemocný nepřijímá jídlo a tekutiny, díky tomu se může rozvinout metabolický rozvrat organismu. Zakončení stavu je náhlé - spánkem, nebo stav odeznívá pozvolna. Nemocný má částečnou amnézii (výpadek paměti na delirium).
Jaké halucinace mohou např. vzniknout při deliriu: myši, kočky, pavouci, jeden z pacientů Dr. Nešpora měl pocit, že jede rychlíkem do Bagdádu, jiný halucinoval marťany, , další viděl, jak mu oknem do pokoje vniklo velké množství malých Leninů, jeden pacient měl pocit, že jej po bytě honí vlastní vysavač.
Korsakovova (Korsakoffova) psychóza - příznaky, projevy, symptomy
Ve čtvrtině případů navazuje na delirium tremens. Alkoholik má vymizelou pamětní vštípivost – není si schopný zapamatovat, co před chvílí vnímal. Je postižena i výbavnost paměti. Z toho důvodu je dezorientován místem, časem a situací. Protože si nepamatuje nové vjemy, vymýšlí si je (konfabuluje) a smyšlenkám věří (překrývá je přes realitu smyšlenkami).
Korsakovovu psychózu řadíme ji mezi alkoholické demence.
Alkoholické halucinace - příznaky, projevy, symptomy
Sluchové a zrakové halucinace, které se vyskytují hlavně v noci. Alkoholik je při nich zmatený a výrazně úzkostný. Po odeznění si částečně pamatuje, co halucinoval.
Halucinatorní psychóza - příznaky, projevy, symptomy
Podobá se deliriu, ale je při něm jasné vědomí a mírnější průběh halucinací, které jsou převážně sluchové. Jejich obsah je zajímavý, neboť bývají antagonistické (např. pacient slyší hádku dvou lidí, přičemž první ho chválí a druhá ho haní, vyhrožuje mu a nadává).
Paranoidní psychóza - příznaky, projevy, symptomy
Bludy pronásledování a žárlivecký blud. Postihuje přednostně paranoidní psychopatické osobnosti. Objevuje se často při zvýšeném přísunu alkoholu. Při atace se netřepe, nepotí, komunikuje.
Dipsománie - příznaky, projevy, symptomy
Periodické, několik dní trvající záchvatovité stavy neodolatelné touhy po alkoholu. V mezidobí je možná abstinence. Záchvat začíná neklidem, smutkem, pocity tělesné slabosti. Při napití nedovede přestat, pije nadměrně, může se dopustit impulsivních činů.
Okénka - příznaky, projevy, symptomy
Jak vypadají alkoholická okénka? Piják nemá vzpomínky na určité období proběhlé opilosti. Dostavuje se u něj nejistota a strach. Neví co dělal minulý den. Ptá se svých známých, obchází proto hospody. Má tendenci znovu platit účty za hospodu za útratu, kterou měl minulý den.
CHOPN - příznaky, projevy, symptomy
Chronická obstrukční plicní nemoc je souhrnný název pro dvě nemoci, které se liší svým patologickým nálezem, ale přesto je těžké je odlišit či se vyskytují společně. Je tedy nutné si obě nemoci definovat zvlášť.
První nemocí je chronická bronchitida.
Ta je definována zvýšenou sekrecí hlenu spojeno s chronickým kašlem trvajícím 3 měsíce v jednom roce a alespoň dva roky po sobě. Avšak tato definice není přesto jednoznačná, je nutné podrobit pacienta plicnímu a kardiálnímu vyšetření a odlišit od jiného onemocnění.
Jejím patologickým nálezem je zvětšování (hypertrofie) hlenových žlázek. Bronchiální stěna (stěna plicní tkáně) je následně napadena infekcí. Infektem plicní tkáně dochází k překážkám (obstrukcím) tvorbou hlenovitého hnisu, kdy se pak v plicích vdechovaný vzduch nerovnoměrně rozprostírá. Tento proces je příčinou následného nedostatečného okysličení krve (hypoxie), které může vést k promodrávání kůže (cyanóza = důsledek nedostatku kyslíku), stažení cév (vazokonstrikce) a vysokému plicnímu tlaku (plicní hypertenze).
Charakteristické je vysoké ranní odkašlávání hlenu nahromaděného během spánku ve vodorovné (horizontální) poloze.
Druhou nemocí je plicní emfyzém, tato nemoc je charakteristická svým trvalým zvětšením plicních sklípků v plicní tkáni. Tím dochází k zániku přepážek (sept) mezi jednotlivými sklípky a tím následně k rozbourávání plicní tkáně.
Mohou vznikat až 1 cm velké prostory vyplněné vzduchem – tedy bez plicních sklípků – tedy pro dýchání nefunkční prostory. Můžeme si je představit jako vzduchové kapsy, které pak způsobují podobnou překážku (obstrukci) jako hlen u chronické bronchitidy.
Přepážky plicních sklípků se pak porušují kašlem a přetlakem v hrudní dutině při výdechu. Takový člověk je zejména dušný, nejprve při pohybu či těžké fyzické zátěži, později i při běžných činnostech nebo v klidu. Charakteristické dechové fenomény (odlišnosti od normálního dýchání) jsou často slyšet i pouhým uchem – patří sem typické pískoty a vrzoty. Vzhledově může mít člověk s emfyzémem soudkovitý hrudník z rozšiřování hrudního prostoru.
Dušnost jako příznak chronické obstrukční plicní nemoci je velmi nepříjemným pocitem. Stav, kdy nemůžete dostatečně dýchat, je nesmírně nepříjemný a pocit, že se udusíte vede často k přerývanému dýchání, zrychlení krevního oběhu a tím dalšímu zhoršení již tak alarmujícího stavu.
Nemoc vede k vytváření plicního srdce z obstrukce malého krevního oběhu a následným srdečním komplikacím.
Lékaři při diagnóze pomáhá rentgenové vyšetření plic, stanovení hladiny krevních plynů, vyšetřování vitální kapacity a dalších funkcí plic – spirometrie, poslech plic, ale i rozbory sputa (odkašlávaného hlenu). V neposlední řadě i počítačová tomografie (CT).
